Petr IV. Zrinský
| Petr Zrinský | |
|---|---|
 Petr Zrinský v roce 1650 | |
| Narození | 6. června 1621 Vrbovec |
| Úmrtí | 30. dubna 1671 (ve věku 49 let) Vídeňské Nové Město |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Místo pohřbení | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava |
| Povolání | básník, spisovatel, voják a politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Choť | Anna Kateřina Frankopanová |
| Děti | Jan Antonín Zrinský Helena Zrínská |
| Rodiče | Jiří V. Zrinský |
| Rod | Zrinští |
| Příbuzní | Mikuláš Zrinský (sourozenec) |
| Funkce | chorvatský bán (1665–1670) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr IV. Šubić Zrinský, krátce Petr Zrinský (chorvatsky Petar IV. Šubić Zrinski, maďarsky Zrínyi IV. Péter, 6. června 1621, Vrbovec – 30. dubna 1671 Vídeňské Nové Město) byl chorvatský šlechtic, státník, generál a spisovatel z chorvatsko-uherského šlechtického rodu Šubićů-Zrinských. V letech 1665–1671 byl bánem Chorvatska. Za svou účast na Wesselényiho magnátském spiknutí byl popraven.
Zrinský je v Chorvatsku a Maďarsku spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem považován za národního hrdinu coby bojovníci proti osmanské nadvládě a vídeňskému útlaku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Zrinský byl synem Jiřího V. Zrinského a jeho manželky hraběnky Magdaleny Széchyové. Pocházel z větve šlechtického rodu Šubićů, kteří si od roku 1347 říkali knížata ze Zrinu podle hradu Zrin. V roce 1554 byl rod povýšen do hraběcího stavu.
Turecké války
[editovat | editovat zdroj]
Petr se vyznamenal spolu se svým bratrem Mikulášem Zrinským ve válce s Turky v letech 1663/1664. Uherská vojska i císařská vojska měla na dosah vítězství nad Osmany, ty však nebyly využity.
Zrinský navíc spolu s Frankopanem doprovázel saského kurfiřta Jana Jiřího II. v jeho šestispřežním povozu v roce 1664 na říšský sněm v Řezně.
Vašvárský mír uzavřený císařem Leopoldem I. v roce 1664, v němž Osmané znovu získali okupovaná území v Uhrách a omezovala práva šlechty v Uhrách, vyvolal velkou nespokojenost mezi uherskou a chorvatskou šlechtou.
Spiknutí a poprava
[editovat | editovat zdroj]
To vytvořilo živnou půdu pro spiknutí Zrinský-Frankopan proti císaři, kterého se zúčastnil i Petr Zrinský. Jeho cílem byla nezávislost Chorvatska na vídeňských panovnících. Zrinský pro svůj projekt hledal podporu u cizích panovníků, doufal v podporu zejména Francie, hlavního odpůrce Habsburků.
Spiknutí bylo odhaleno a Zrinský byl pod záminkou vylákán do Vídně, kde byl zatčen a odsouzen k smrti. 30. dubna 1671 byl sťat spolu se spoluspiklencem Františkem Kryštofem Frankopanem ve Vídeňské Nové Město František III. Nádasdy byl popraven stětím ve Vídni téhož dne.
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Petr Zrinský se 27. října 1641 ve věku 20 let oženil se šestnáctiletou Anou Katařinou Zrinskou. Manžele žili převážně na hradě Ozalj. Narodil se jim syn Jan Antonín a tři dcery Helena, Judita Petronila a Aurora Veronika.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]_-_stra%C5%BEa.JPG)
30. duben je v Chorvatsku národním výročním dnem jako „Den úmrtí Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana“ (Dan pogibije Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana).[1]
Zrinský spolu s Františkem Kryštofem Frankopanem byli vyobrazeni na pětikunové bankovce (stažena z oběhu v roce 2008).
Chorvatsko uděluje Řád Petra Zrinského a Františka Kryštofa Frankopana (Red Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana), založený v roce 1995.
Chorvatská vojenská škola v Záhřebu nese jeho jméno (Hrvatsko vojno učilište „Petar Zrinski“).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Pavo Barišić: Gedenktage in Kroatien als Medium der Geschichtserzählung. In: Emil Brix, Hannes Stekl (Hrsg.): Der Kampf um das Gedächtnis: Öffentliche Gedenktage in Mitteleuropa. Böhlau Verlag, Wien 1997, ISBN 978-3-205-98628-7, Kapitel Der Kult von Zrinski und Frankopan, S. 341 ff. (omezeně na Google-Books).
- Emanuel Lilek: Charakteristik der kroatischen Verschwörer Petar Zrinski, Fr. Frankopan und der Katarina Zrinska im Lichte der historischen Wahrheit. Selbstverlag, Celje 1928.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Zrinský na Wikimedia Commons - Literatur von und über Petr Zrinský im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
- Illustration von Mathias van Somer von 1665: … Peterus á Zrino …
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar Zrinski na německé Wikipedii.
- ↑ Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj [Gesetz über die Feiertage, Gedenktage und arbeitsfreie Tage in der Republik Kroatien], November 2011.
| Předchůdce: Mikuláš Zrinský |
|
chorvatský bán 1665–1670 |
|
Nástupce: Mikuláš z Erdődy |
