Petr Lombardský | |
---|---|
Narození | Desetiletí od 1100 Novara |
Úmrtí | 1160 Paříž |
Alma mater | Pařížská univerzita School of Reims Boloňská univerzita |
Povolání | katolický kněz, teolog, profesor a katolický biskup |
Nábož. vyznání | katolicismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Lombardský, latinsky Petrus Lombardus (okolo 1100 Novara – 3. května 1160 Paříž), byl italský teolog, jeden ze zakladatelů scholastiky a biskup v Paříži. Jeho Čtyři knihy sentencí se staly standardní učebnicí teologie na všech středověkých univerzitách, proto se Petrovi dostalo přízviska Magister sententiarum.
Pocházel z chudé rodiny, na doporučení místního biskupa studoval v Remeši a v Paříži, od roku 1134 na doporučení Bernarda z Clairvaux přednášel v klášteře sv. Viktora, kde se setkal s největšími teology té doby, Pierrem Abélardem či Hugem od Svatého Viktora. Od roku 1145 Petr přednášel, již jako známý teolog, na katedrální škole při Notre Dame a roku 1159 se stal pařížským biskupem, následujícího roku však zemřel.
Petr Lombardský sepsal komentáře na Žalmy a listy svatého Pavla, jeho nejznámější dílo jsou však Čtyři knihy sentencí (Sententiarum libri quattuor), první pokus o systematické uspořádání celé teologické nauky pro účely univerzitního vyučování. První kniha pojednává o Boží Trojici, druhá o stvoření, třetí o Kristu a čtvrtá o svátostech. Petr zde shromáždil množství citátů z bible, z církevních otců a dalších autorů a svůj výklad směřoval k vysvětlení rozporných míst mezi jednotlivými autoritami. Od roku 1220 do konce středověku toto dílo vykládali a komentovali všichni významní univerzitní teologové jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Mistr Eckhart, William Ockham a ještě Martin Luther. Podle Sentencí se pochopitelně studovalo také v českých zemích, takže z něj studovala též celá předhusitská generace včetně Jana Husa.
Biskup pařížský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Philipp |
1159–1160 Petr Lombardský |
Nástupce: Maurice de Sully |