Petrof

PETROF, spol. s r.o.
Logo
Logo
Antonín Petrof, zakladatel firmy
Antonín Petrof, zakladatel firmy
Základní údaje
Právní formaSpolečnost s ručením omezeným
Datum založení1864
ZakladatelAntonín Petrof
SídloHradec Králové, České království, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Adresa sídlaNa Brně 1955, Hradec Králové, 500 06, Česko
Klíčoví lidéZuzana Ceralová Petrofová (ředitelka)
Charakteristika firmy
Oblast činnostilehký průmysl
Produktyhudební nástroje
Provozní zisk33 mil. Kč (2017)
Zaměstnanciokolo 1000 (2018)[1]
Identifikátory
Oficiální webwww.petrof.cz
IČO62028634
LEI31570010000000014548
OpenCorporates IDcz/62028634
Některá data mohou pocházet z datové položky.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: sekci důležitá data převést do souvislého textu
Inzerát v kalendáři Zlaté Prahy na rok 1895

PETROF, spol. s r.o.,[2] je česká společnost zabývající se především výrobou klavírů a pianin. Sídlí v Hradci Králové v ulici Na Brně. Petrof je největším evropským výrobcem akustických klavírů a pianin, exportující do více než 60 zemí.[3][4][5]

Historie společnosti

[editovat | editovat zdroj]
Marie Petrofová

Zakladatel společnosti Antonín Petrof se narodil v roce 1839. Vyučil se truhlářem v dílně svého otce Jana Petrofa. Roku 1857 se odjel učit stavitelem klavírů do Vídně k firmám Heitzman, Ehrbar a Schweighofer. Roku 1864 se vrátil do Hradce Králové a postavil svůj první koncertní klavír a o rok později přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou.[6] Postupně se vypracoval a zařadil se mezi nejvýznamnější výrobce klavírů a pian v Evropě. Mezi zákazníky firmy Petrof patřil také císařský dvůr a v roce 1899 Antonín Petrof obdržel privilegium c. a k. dvorního dodavatele a byl mu propůjčen titul tajného dvorního rady. Také oba jeho synové později získali titul.[7]

V roce 1895 začala firma vyvážet své výrobky do zahraničí. Roku 1908 byla firma změněna na veřejnou obchodní společnost, kde se Petrofova manželka Marie stala prokuristkou, a synové Jan, Antonín a Vladimír dostali podíl na firmě. Když v roce 1915 oba rodiče Antonín a Marie Petrofovi zemřeli, převzal vedení podniku nejmladší syn Vladimír Petrof.[6] Oba starší bratři byli v době I. světové války na frontě.

V roce 1932 získala firma Petrof licenci na výrobu elektroakustických klavírů značky Neo-Bechstein, později přejmenované na Neo-Petrof. V závodech se pod hlavičkou Petrof vyráběly také nástroje jiných značek. Po roce 1945 v severočeském Jiříkově firma získala po válce znárodněný pobočný závod firmy August Förster na výrobu klavírů, která má své sídlo v saském městě Löbau. Dnes se v této pobočce kompletují piana značky Weinbach z dílů vyráběných v Číně.[3][8]

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl podnik Petrof znárodněn. V letech 1991 až 1998 byl podnik reprivatizován.[9]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Klavír značky Petrof na výstavě

Petrof, od roku 2004 vedený dvěma sestrami páté generace rodu Petrofových, je se svou roční produkcí v současnosti největší výrobce klavírů v Evropě.[3][10][5] Firma produkuje ročně přibližně 2 000 křídel a 12 000 pianin.[1] Disponuje kapacitami pro výrobu široké škály klavírů a pianin i výzkumnou a vývojovou laboratoří.

Vyrábí se šest základních modelů křídel – dle délky. Koncertní mistrovské nástroje ve třech typech – P 284 Mistral a P 237 Monsoon a P 210 Pasat, které se zhotovují individuálně nejlepšími odborníky firmy. Průměrná doba vyhotovení křídla trvá v průměru 9, až 12 měsíců[11].[1] Další tři typy P 194 Storm, P 173 Breeze a P 159 Bora se vyrábějí standardním způsobem. Ve stylových variantách jsou to typy P IV CHIPP a P IV Rokoko. Všechna křídla mají čtyři standardní úpravy: nejžádanější černý lesk, bílý lesk, ořech a leštěný mahagon. Pianina mají šest základních výškových typů: 118, 122, 125, 127, 131 a 135 cm. Obohacením sortimentu jsou nástroje stylového provedení: CHIPP, DCHIPP a Rokoko s ručním řemeslným zpracováním povrchů. Firma staví také pianina podle přání a individuálních požadavků zákazníka. Zákazníkům rovněž nabízí také Self Player System pro klavíry[12], který umožňuje produkovat zvuk i přesto, že na klavír nikdo nehraje. Je to umožněno díky elektromagnetům, které přenášejí pohyb do klávesnice a následně do celé mechaniky klavíru[12]. V době ekonomické krize v letech 2008, až 2010 začala firma Petrof také s výrobou nábytku a kuchyní.[13]

Důležitá data

[editovat | editovat zdroj]
  • 1839 – Narození zakladatele firmy Antonína Petrofa.
  • 1857 – Antonín Petrof odešel do Vídně, kde se učil stavitelem klavírů u firem Heitzman, Ehrbar a Schweighofer.
  • 1864 – Návrat do Hradce Králové, stavba prvního koncertního klavíru a založení firmy.
  • 1865 – Antonín Petrof přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou na starém městě za kostelem sv. Ducha. Postavení prvního piana.
  • 1866 – Přerušení výroby kvůli rakousko-pruské bitvě u Hradce Králové.
  • 1874 – Přemístění firmy do nového prostoru za městem směrem na Brno, kromě pianin také výroba harmonií.
  • 1880 – Otevření pobočného provozu v Temešváru v Uhrách.
  • 1881 – Zahájena vlastní výroba klávesnic a konstrukce mechanik.
  • 1883 – Zavedena výroba pianin.
  • 1895 – Začátek vývozu nástrojů do ciziny, sklad a servisní středisko ve Vídni.
  • 1899 – Antonín Petrof byl císařem jmenován dvorním továrníkem pian Rakousko-Uherska a tajným radou. Oba tituly později přešly na syny.
  • 1908 – Firma přeměněna na veřejnou obchodní společnost. Marie Petrofová je prokuristkou firmy. Vedle zakladatele firmy zde pracují i synové Jan, Antonín a od roku 1914 i nejmladší Vladimír (II. generace).
  • 1915 – Zemřel Antonín Petrof i jeho žena Marie. Ve válečných letech řídí společnost nejmladší ze synů Vladimír.
  • 1924 – Zavedena výroba elektropneumatických pian, později radioakustických. Export Japonsko, Čína, Austrálie, Jižní Amerika.
  • 1928 – Firma Petrof společně s významnou americkou firmou Steinway otevřela pobočku v Londýně na Wigmore Street. Vedení podniku rozšířilo správu podniku o III. generaci Petrofů: Dimitrije, Eduarda a Eugena.
  • 1934 – Grand Prix, na světové výstavě v Bruselu získaly nástroje Petrof zlatou medaili. V továrně pracovalo 400 lidí.
  • 1948 – Znárodnění továrny, Petrofovi zbaveni majetku a svých práv.
  • 1954 – Založeno vývojové oddělení pianin a klavírů.
  • 1958 – Ukončena výroba harmonií. Na EXPO Brusel ocenění zlatou medailí za koncertní křídlo PETROF Mondial.
  • 1991 – Začátek procesu privatizace a nástup Ing. Jana Petrofa (IV. generace) po 43 letech totalitního režimu.
  • 1994 – Otevření nového moderního výzkumného centra s vlastní velkoobjemovou bezodrazovou měřící komorou, největší svého druhu v ČR.
  • 1997 – Založena Továrna na pianina, a. s. v Hradci Králové.
  • 1998 – Dokončení privatizace firmy společností PETROF, spol. s r. o.
  • 1999 – 135. výročí založení firmy Petrof.
  • 2001 – Továrna přešla plně do rukou rodině Petrofů, nástup V. generace.
  • 2003 – Byla patentovaná magneticky akcelerovaná mechanika (MAA).
  • 2004 – Byl vyroben první nástroj s použitím mechaniky MAA a prezentován na Frankfurtu 2004 v Německu. 140. výročí založení firmy PETROF – do čela firmy se postavila Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová (V. generace). Obnovena výroba pianinových a klavírových mechanik vlastní konstrukce.
  • 2005 – Zuzana Ceralová Petrofová jmenována prezidentkou Evropské konfederace výrobců hudebních nástrojů (CAFIM).
  • 2006 – Výrobní řada pěti délek křídel, doplnění o koncertní křídlo P 210 Pasat a PETROF VI. Na přání zákazníka je možno opatřit nástroj vlastní magneticky vyvažovanou klávesnicí.
  • 2007 – Nástroje značky Petrof jsou označeny novou pečetí European Excellence (zkratka EEX, důkazem evropského původu nástroje a zárukou dlouhodobé životnosti, odborného servisu a vysoké užitné hodnoty). Stavba klavírů na objednávku pro nejnáročnější zákazníky, koncertní křídlo P 194 Storm.
  • 2008 – Otevření vlastní dceřiné firmy PETROF USA[14], další koncertní křídla P 237 Monsoon, P 173 Breeze a P 159 Bora.
  • 2009 – Dokončení nové generace klavírů Petrof. Spolupráce s audio-legendou Markem Levinsonem (reprobedny pro high-endový audio systém DANIEL HERTZ).
  • 2013 – Otevření Muzea PETROF[15].
  • 2014 – Představena nová prémiová značka „ANT. PETROF“ (křídlo AP 275, AP 225). 150. výročí založení firmy.
  • 2015 – Zuzana Ceralová Petrofová oceněna titulem Manažerka roku[16].
  • 2016 – Projekt Petrof Art Family (PAF), představení pianina AP 136[17]. Zahájení stavby Petrof Gallery.
  • 2017 – Otevření PETROF Gallery[18] a PETROF Café[19] v Hradci Králové.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Drnek Piana - Klavíry a pianina značky PETROF [online]. Pianos.cz [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku PETROF, spol. s r.o., C 7054 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové [online]. Rev. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Where can I read more about PETROF? [online]. Petrof, 2008-05-07 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ 88 notes pour piano solo, Jean-Pierre Thiollet, Neva Editions, 2015, p. 133. ISBN 978-2-3505-5192-0
  5. ↑ a b PETROF, Northwest Pianos [online]. Northwest Pianos. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b PETROF Historie firmy [online]. Petrof [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Handbuch des Allerhöchsten Hofes und des Hofstaates Seiner K. und K. Apostolischen Majestät. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1900. S. 222. (německy) 
  8. ↑ eMusici. Klavierbauer Petrof beginnt mit Möbelproduktion [online]. Klassik.com, 2009-03-05 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Radio Prag - Nachrichten - 28-02-1998 10:00. Petrof – Privatisierung. Český rozhlas [online]. 1998-02-28 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy) 
  10. ↑ Lothar Martin. Radio Prag – Zprávy 26-01-2009 20:08 - Wirtschaftskrise: Weitere Kündigungen im Klavierbau und der Glasindustrie. Český rozhlas [online]. 2009-01-26 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy) 
  11. ↑ Klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Self Player System pro klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Petrof přečkal krizi a znovu vydělává. V Asii sklízí úspěch. Lidovky.cz [online]. 2012-07-30. Dostupné online. 
  14. ↑ USA. www.petrof.com [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Muzeum PETROF. Muzeum PETROF [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Homepage. MANAŽER ROKU [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ ANT. PETROF 136. www.petrof.cz [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ PETROF Gallery. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Cafe. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]