Pevnost Siloso | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1874 |
Stavebník | Webb Gillman |
Poloha | |
Adresa | Sentosa, Singapur |
Souřadnice | 1°15′32″ s. š., 103°48′29″ v. d. |
Další informace | |
Web | http://www.fortsiloso.com/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pevnost Siloso je jediná obnovená pobřežní dělostřelecká baterie z původních dvanácti, které na počátku druhé světové války tvořily Pevnost Singapur. Nachází se na ostrově Pulau Blakang Mati (nyní Sentosa) ležícím jižně od hlavního singapurského ostrova.[1] Pevnost slouží jako vojenské muzeum a je otevřena veřejnosti.
Název pevnosti Siloso je odvozeno od malajského slova znamenajícího skála. V ústí singapurského přístavu byla obrovská skála, která představovala nebezpečí pro plující lodě. S nárůstem námořního obchodu v Singapuru po otevření Suezského průplavu v roce 1869 tak vyvstala nutnost chránit singapurský přístav. Na základě zprávy majora Edwarda Lakeho od britských ženistů bylo roku 1874 rozhodnuto o vybudování pevnosti na Pulau Blakang Mati (dnešní Sentosa). Součástí těchto plánů na vybudování opevnění bylo i odstřelení vrcholu hory Siloso, aby zde mohla být instalována pobřežní dělostřelecká jednotka. V 80. letech 19. století bylo na hoře Siloso a na hoře Serapong umístěno několik dělostřeleckých baterií. Pulau Blakang Mati se tak stalo britskou námořní obrannou pevností Singapuru.[2][3]
V 80. letech 19. století zde bylo osazeno sedmipalcové dělo a dvě 64-librová děla.[4] V 90. letech 19. století zde bylo navíc instalováno pět desetipalcových děl. Tyto děla byla ovládána automaticky a poháněna podzemní elektrárnou. Ve 30. letech 20. století byla výzbroj pevnosti doplněna o 6-librové dvojče, rychle pálící dělo určené na obranu proti torpédovým člunům, pět velkých světlometů a také zde byla vybudována operační věž, která sloužila jako velitelství.[5] Vybudována byla také dvě kulometná hnízda a výzbroj byla doplněna dvěma protiletadlovými kulomety Lewis. Výzbroj pevnosti byla posílena kvůli zhoršující se politické situaci a hrozící válce, především kvůli rostoucích vojenským ambicím Japonského císařství. Posádku pevnosti tvořili příslušníci Britského královského dělostřelectva i místní singapurské dělostřelecké jednotky.[2][6]
Pevnost byla navržena a vybudována pro obranu Singapuru proti invazi přicházející od jihu z moře. Během bitvy o Singapur byla děla v únoru 1942 otočena o 180 stupňů, aby mohla pálit na pevninskou část Singapuru proti rychle postupujícím japonských jednotkám, které napadaly Singapur ze severu. Děla střílela na japonské pozice a jednotky, které postupovaly k severozápadní části města od letecké základny Tengah. Ustupující britské a singapurské jednotky z poražené baterie Pasir Laba umístěné v severozápadní části Singapuru, snažící se dostat po moři zpět k britským liniím byly zaměněny za nepřátelské japonské jednotky a pevnostní baterie proti nim zahájila palbu. Během této střelby do vlastních řad došlo ke značným ztrátám na životech.[3]
Po japonské kapitulaci v roce 1945 byla pevnost okupována Britským královským námořnictvem. Poté, co byli příslušníci britského královského dělostřelectva odveleni, byli v pevnosti umístěni příslušníci indických Gurkha jednotek.[6]
V roce 1974 byla pevnost přeměněna na vojenské muzeum. V muzeu je vystaveno několik historických děl a také děla námořní. V muzeu byla také shromážděna další britská a japonská děla z dalších singapurských pevností.[7][6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fort Siloso na anglické Wikipedii.