Picatrix

Rukopis Picatrixu, přibližně počátek 15. století

Picatrix je středověký text, encyklopedická práce zabývající se magií založenou na astrologii a systému korespondencí, a odvolávající se na Herma Trismegista, mytického zakladatele hermetismu. Magie Picatrixu se sestává především z výroby a užití různých talismanů na které jsou vyryta astrologická znamení, a použití zrcadla ke komunikaci s dušemi zemřelých či božským duchem. Má fungovat skrze sílu imaginace, která je člověku dostupná skrze jeho „logickou duši“, kterou je nadán na rozdíl od zvířat, a skrze sílu zvanou pneuma. Obsahuje například rituál díky kterému se má člověk potkat se svou „dokonalou přirozeností“ a dosáhnout tak moudrosti a znalosti tajných věd. Picatrix je překladem arabského originálu Gaját al – hakím (غاية الحكيم) „Cíl mudrce“, který byl přeložen do španělštiny v roce 1256 na příkaz kastilského krále Alfonse Moudrého, a poté do latiny. V Evropě se nejvýznamnějším magickým textem své doby, ale na konci středověku byl téměř zapomenut, ale velké obliby znovu dosáhl v renesanční magii. Picatrix silně ovlivnil Marsilia Ficina.[1][2][3]

  1. LORY, Pierre. Hermetic Literature III: Arab. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 531. (anglicky)
  2. VESCOVINI, Graziella Federici. Magical Instruments. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 744-747. (anglicky)
  3. BURKE, John G. Hermetism as a Renaissance Worldview. In: KINSMAN, Robert S. Darker Vision of the Renaissance: Beyond the Fields of Reason. [s.l.]: University of California Press, 1974. ISBN 0-520-02259-9. S. 98. (anglicky)