Pierre Jean Georges Cabanis

Pierre Jean Georges Cabanis
Narození5. června 1757
Cosnac
Úmrtí5. května 1808 (ve věku 50 let)
Seraincourt
Místo pohřbeníPantheon (48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Povolánípolitik, spisovatel, lékař, filozof, matematik a fyziolog
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Nábož. vyznáníateismus
ChoťCharlotte de Grouchy
Funkcečlen Rady pěti set (1798–1799)
člen Konzervativního senátu (1799–1808)
40. křeslo Francouzské akademie (1803–1808)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Jean Georges Cabanis (5. června 1757, Cosnac – 5. května 1808, Meulan-en-Yvelines) byl francouzský materialistický filosof, osvícenec a lékař.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku se věnoval poezii a lékařství, ale nakonec se nadchl pro politiku a filozofii, zejména poté, co se v salonu Madame Helvétiové seznámil s encyklopedisty. Během Velké francouzské revoluce byl spolupracovníkem Mirabeaua, přítelem Condorceta, stoupencem girondistů a později Napoleona. Setkal se též s Benjaminem Franklinem a Thomasem Jeffersonem během jejich návštěvy Paříže.[1] V roce 1803 byl zvolen členem Francouzské akademie.

Svou materialistickou filozofií navazoval na Descartovu fyziku a patřil k tzv. ideologům. Tvořil přechod mezi osvícenským senzualismem a pozitivismem. Podle Cabanise vědomí závisí především na fyziologických funkcích.

Své základní dílo Vztah mezi fyzickou a mravní povahou člověka (Rapports du physique et du moral de l'homme) otiskoval Cabanis nejprve v Mémoires de l´Institut (1798–1799); následovalo vydání ve dvou svazcích v roce 1802.[2] Katolická církev dekretem ze dne 6. září 1819 zařadila tento spis na Index zakázaných knih.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.britannica.com/biography/Pierre-Jean-Georges-Cabanis
  2. ↑ RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Viz str. 273.]
  3. ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Cabanis, Rapports du physique et du moral de l'homme → uvedeno na str. 42.]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 5. díl. V Praze: J. Otto, 1892, 894 s. [Heslo „Cabanis" je na str. 4; autor František Drtina.]
  • PELIKÁN, Ferdinand. Fysika a morálka v učení lékaře Cabanise. Lumír, ročník 56 (1929–1930), číslo 4, str. 179–184; dostupné též online
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Stať „Condillakovi následovníci" je na str. 272–274.]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
40. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Claude Carloman de Rulhière 		1803–1808
Pierre Jean Georges Cabanis 		Nástupce:
Antoine Destutt de Tracy