Pierre Narcisse Guérin

Pierre Narcisse Guérin
Narození13. března 1774
Paříž
Úmrtí16. července 1833 (ve věku 59 let)
Řím
Místo pohřbeníTrinità dei Monti Řím
Alma materFrancouzská akademie v Ŕímě (1804–1806)
Povolánímalíř a pedagog
ZaměstnavateléFrancouzská akademie v Římě (1822–1828)
Národní vysoká škola krásných umění Paříž
OceněníŘímská cena
Řád čestné legie
Funkceředitel Akademie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Narcisse Guérin (13. března 1774, Paříž, Francie16. června 1833, Řím) byl francouzský malíř, figuralista mytologických a historických scén, ve stylu klasicismu a romantismu.

Na pařížské akademii byl žákem Jeana-Baptiste Regnaulta, během studií byl třikrát oceněn římskou cenou (Grand prix) a již v roce 1799 vystavoval obraz Marcus Sextus v pařížském Salónu. Po svém učiteli zprvu přejal stylové rysy klasicismu s uměřenou strohostí, absenci pestrých barev a někdy suchý eklekticismus. Tehdy vytvořil jedno ze svých nejlepších děl, polopostavu nahé dívky. Po pařížských studiích odejel do Říma, odkud pro křehké zdraví přesídlil do Neapole. Po roce 1803 se jeho styl a barevnost obrazů postupně proměnily příklonem k romantické barevnosti, senzitivitě a dramatickými kompozicemi. Roku 1805 byl jmenován členem Akademie výtvarných umění v Paříži a Napoleon Bonaparte ho vyznamenal Řádem Čestné legie.

Po nástupu vlády Bourbonů byl jmenován ředitelem Francouzské akademie v Římě, kde učil v letech 1822-1828 a byl úspěšný také jako pedagog. Z jeho ateliéru vyšli mimo jiné Théodore Géricault, Eugéne Delacroix nebo Ary a Hendrik Schefferovi.

Po návratu do Paříže jej král Ludvík XVIII. povýšil do šlechtického stavu (baron). V doprovodu Horace Verneta se vrátil do Říma, kde dokončil cyklus obrazů Pyrrhos a Priamos a náhle zemřel.

Byl pohřben v římském kostele Trinità dei Monti vedle jiného francouzského malíře Clauda Lorraina.

Hlavní díla

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre Narcisse Guérin na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Emmanuel Bénézit (ed.), Dictionnaire critique et documentaire des peintres, sculpteurs, dessinateurs & graveurs de tous les temps et de tous les pays, Vol. 2, Gründ 1924, s.506-507 (Dostupné online)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]