Planá nad Lužnicí | |
---|---|
Městský úřad v Plané | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Sezimovo Ústí |
Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 556 (2024)[1] |
Rozloha | 21,42 km²[2] |
Katastrální území | Planá nad Lužnicí |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
PSČ | 391 11 |
Počet domů | 1 141 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Zákostelní 720 391 11 Planá nad Lužnicí mesto@plananl.cz |
Starosta | Jiří Rangl |
Oficiální web: www | |
Planá nad Lužnicí | |
Další údaje | |
Kód obce | 552828 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské pahorkatiny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně šest kilometrů jižně od Tábora a jedenáct kilometrů severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.
První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[4] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[4] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[4]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[4] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[4]
Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 142 | 985 | 1 052 | 1 063 | 1 190 | 1 278 | 1 454 | 1 649 | 2 123 | 2 325 | 3 078 | 2 901 | 3 043 | 3 844 | 4 234 |
Počet domů | 100 | 106 | 121 | 121 | 179 | 199 | 288 | 421 | 420 | 477 | 559 | 682 | 732 | 1 005 | 1 141 |
Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[7]
Městem vede železniční trať Praha – České Budějovice se stanicí Planá nad Lužnicí. Jezdí sem též autobusové linky 13 a 50 městské hromadné dopravy Tábor.