Biologický pojem plodnost označuje schopnost generativního rozmnožování daného organismu, jak u rostlin tak u živočichů. V případě kulturních rostlin se často používá pro schopnost přinášet úrodu.
Plodnost je v zootechnice dle definice u samců „schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho přenos do pohlavních ústrojí samice“, u samic pak „schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte“.[1]
Plodnost označuje schopnost lidí počít a (v případě žen) porodit dítě.
Jako plodná (resp. fertilní) se označuje žena schopná přirozeným způsobem počít a porodit životaschopné dítě. Neplodné ženy pak lze rozdělit na ty, u nichž lze neplodnost obejít pomocí lékařského zákroku, a ty u nichž není možné dosáhnout otěhotnění a porodu ani tímto způsobem.
Jako plodný se označuje muž, který je schopen přirozeným způsobem počít se zdravou ženou dítě. I muže lze rozdělit na ty, u nichž lze neplodnost obejít lékařským zákrokem (např. umělým oplodněním), a na muže, kteří jsou naprosto neplodní.
Věk je základním faktorem, který ovlivňuje schopnost žen otěhotnět.[2] U žen je s rostoucím věkem stále méně pravděpodobné, že otěhotní a více pravděpodobné, že pokud otěhotní, potratí. Je to tím, že se kvalita vajíček zhoršuje, jak klesá jejich zásoba. Proto je věk ženy nejpřesnějším ukazatelem pro určení kvality vajíček.[3] Ženy po dosažení třicítky mají větší riziko předčasného porodu, ve větší míře jim hrozí narození mrtvého dítěte a i toho, že dítě bude mít vrozené vývojové vady.[4] Nejvyšší biologická plodnost žen a také optimální věk pro otěhotnění je přibližně mezi 20. a 25. rokem.[2] Po 25. roce věku začíná obvykle plodnost žen klesat[5] a po třicítce už plodnost žen klesá prudce.[6] Po pětatřiceti letech šance na otěhotnění klesá rapidně,[7] těhotenství sice stále není nemožné, ale pravděpodobnost otěhotnění přirozenou cestou je velmi nízká.[8] Většina žen není schopná otěhotnět a donosit zdravé těhotenství už po 40. roce svého věku.[3]
Postupem 20. století dochází minimálně v moderních zemích k poklesu plodnosti mužů, způsobenému primárně poklesem množství zdravých spermií (a spermií vůbec) v ejakulátu. Daný jev není ještě řádně prozkoumán, předpokládá se, že primárním důvodem bude působení různých nepřirozených chemických látek, které se dostávají (nebo jsou cíleně přidávány) do potravy.
Faktem je, že účinek v podobě snížení plodnosti bývá postupně objevován u některých látek, kde nebyl očekáván, a že látky, o nichž se nepředpokládalo, že by se mohly dostat do potravy, se v ní přesto objevují. Příkladem chemických látek, které snižují plodnost a nedopatřením se dostaly do potravy, mohou být například dnes již zakázané polychlorované bifenyly. Některé další látky a prvky, u nichž je známo, že snižují plodnost, jsou: olovo, alkohol (v nadměrném množství), viagra (pravděpodobně, výzkum ještě není ukončen).
Plodnost mužů může být též snižována v důsledku dlouhodobého zahřívání varlat, např. při nevhodném oděvu (těsné spodky) nebo častém užívání přenosného počítače položeného na klíně. Příznivě nepůsobí ani sedavé zaměstnání, ohrožení jsou zejména řidiči.