Plst

Různé druhy plsti

Plst či plsť (nebo též z němčiny filc) je plošná textilie ze vzájemně zaklesnutých vláken.

Prolnutí a propojení vláken se dá dosáhnout:

  • valchováním (plstěním za mokra)
  • vpichováním (suchým plstěním)

Plsti se vyrábějí z vlákenného rouna jako netkaná textilie nebo zplstěním povrchu tkanin a pletenin.[1]

Valchovaná plst

[editovat | editovat zdroj]
Valchování v 17. století
Kladivová valcha ze začátku 20. století

Vlákenné rouno se napouští párou, aby získalo určitou vlhkost a teplotu a potom se plstí na válcovém nebo plotýnkovém stroji. Pracovní orgány působí na textilii tlakem a třením za současného přísunu páry. Po dosažení dostatečné hustoty se rouno valchuje.

Vlastní valchování je zhušťování a zplsťování povrchu textilií tlakem, tlučením, vlhkostí a teplem na valchovacích strojích.

Známé jsou: kladivové a válcové valchy, pleteniny se valchují na bubnových strojích. Například na válcovém stroji probíhá zboží rychlostí 100–150 m/min. po dobu 60–90 minut.

Způsoby valchování:

  • Neutrální valchování se provádí v alkalickém prostředí mýdlem a uhličitanem sodným.
  • Na kyselou valchu se používá kyselina mravenčí, octová nebo sírová. Tento postup je vhodný pro silné zplstění, které zcela zakryje strukturu vazby textilie.

Textilie se může valchováním srazit až o 40 %.[2] [3]

Vpichovaná plst

[editovat | editovat zdroj]
Plstící jehly

Do rouna z textilních vláken se vpichují jehly zvláštního tvaru. Jehly jsou konstruovány tak, aby při každém vniknutí do rouna zachytily vlákna a protáhly je kolmo nebo šikmo ke směru průchodu materiálu, aby se vlákna vzájemně zauzlila. Při výstupu jehel z rouna se z nich vlákna vysmeknou, takže se jehly bez odporu vrátí do původní polohy. Rouno se pak případně dále zpevňuje účinkem chemikálií nebo páry.

Touto technologií se v současné době vyrábí téměř všechny plsti, protože je podstatně levnější než valchování. Jako surovina se zde dají používat i vlákna bez šupinatého povrchu, proto je u velké části výrobků vlna nahrazena chemickými vlákny.[3][4]

Video výroby vpichované plste / detaily na jehly: https://youtu.be/eDvu1J48DFM?si=pbqqWwCyb4ZUaJ2_&t=17[5]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

zejména na

Plstěný klobouk
  • Dříve se v poměrně značném rozsahu valchovaly těžší vlněné tkaniny (loden, hubertus), ze kterých se šily zejména stejnokroje, například pro lesníky nebo i pro armádu. Pro tyto účely se v posledních desetiletích používají jiné druhy textilií, jen v některých regionech Bavorska a Rakouska se stále ještě nosí kroje z lodenu.[7]
  • Plstěné klobouky (obrázek vpravo), fezy a jiné pokrývky hlavy se dnes nosí mnohem méně než ještě v polovině minulého století. (Kloboučnictví se staletou tradicí v Novém Jičíně si však stále ještě udržuje silné postavení ve světové konkurenci[8]
  • Speciální plsti: např. kulečníkové sukno apod.[9]
  • Plstěné doplňky a dekorace[10]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 127
  2. ↑ Vlněná plst [online]. Refima, 2018 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Jirsák: Netkané textilie, TU Liberec 2003, ISBN 80-7083-746-2, str. 77–92
  4. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 806–811
  5. ↑ YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Filzteppiche [online]. JAB, 2017 [cit. 2019-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-14. (německy) 
  7. ↑ Die Tucherzeugung [online]. Leichtfried, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Not just a hat factory [online]. Tonak, 2019 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 42
  10. ↑ Dekorační barevná plst [online]. Refima, 2018 [cit. 2019-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-14. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]