Pláně | |
---|---|
Náves | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Plasy |
Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°57′1″ s. š., 13°18′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 283 (2024)[1] |
Rozloha | 13,92 km²[2] |
Nadmořská výška | 522 m n. m. |
PSČ | 331 01 |
Počet domů | 103 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pláně 45 331 01 Plasy obecplane@volny.cz |
Starosta | Ing. Josef Domabyl |
Oficiální web: www | |
Pláně | |
Další údaje | |
Kód obce | 530336 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pláně jsou obec ve střední části okresu Plzeň-sever, šest kilometrů severozápadně od Plas. V celé obci, která zahrnuje také Korýtka, Ondřejov a Vrážné, žije 283[1] obyvatel. Katastrální území Pláně u Plas měří 551,93 hektaru. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Pláně jsou prvně zmíněny roku 1169, kdy je král Vladislav II. daroval manětínským johanitům. Vláda johanitů v Manětíně skončila prakticky v roce 1420, kdy Zikmund Lucemburský zastavil zdejší zboží svému straníkovi Bohuslavovi ze Švamberka. Když byl ale Bohuslav husity zajat a posléze přešel na jejich stranu, získal Manětínsko jako zástavu jeho bratr Hynek Krušina ze Švamberka. Po jeho smrti v roce 1455 zdědil Manětín s devatenácti vesnicemi jeho syn Bohuslav, člen jednoty zelenohorské a od roku 1473 nejvyšší hofmistr Matyáše Korvína. Jelikož Manětínsko bylo právně stále majetkem johanitů, získal je Bohuslav v roce 1483 od převora Jana ze Švamberka do dědičné držby a připojil je ke Krasíkovu. Jeho potomci pak drželi Manětín i s Pláněmi až do roku 1544, kdy jej koupil Volf mladší Krajíř z Krajku. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandovi I. v roce 1547, nabytý majetek mu byl zkonfiskován. Téměř dalších 100 let se majitelé manětínského panství, jehož součástí Pláně stále zůstávaly, často střídali. Tento stav se změnil teprve v roce 1639, kdy Manětínsko získal hrabě Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové. Jeho potomkům panství náleželo až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.
Pláně sousedí na severovýchodě s Ondřejovem, na východě s Vrážným, na jihovýchodě s Korýtky, na jihozápadě s Dražní, na západě s osadou Osojno a dále s Hvozdem. Na západ a sever od vsi leží údolí Osojenského potoka a Chladné.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 258 obyvatel (z toho 126 mužů) československé národnosti. Většina se hlásila k církvi československé, devadesát lidí bylo katolíky a 58 bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 227 obyvatel československé národnosti, z nichž bylo 74 katolíků, tři evangelíci, 103 členů církve československé a 47 lidí bez vyznání.[5]