Po nás potopa! je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení. Používá se pro vyjádření nevhodného až bezohledného, „krátkozrakého“ vztahu k budoucnosti.[1]
Král Francie Ludvík XV. se po vojenských porážkách a po zprávě o velkém státním dluhu své země rozhodl na čas zříci života ve světě radovánek, hostin a plesů. Jedna verze vzniku tohoto rčení uvádí jako autorku královu oficiální milenku a důvěrnici Madame de Pompadour, která byla téměř „ženským státním ministrem a poradcem“. Markýza de Pompadour (rodným jménem Jeanne-Antonietta Poisson) prý Ludvíka XV. utěšovala slovy: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[1] Podle druhé verze měl rčení vyslovit sám Ludvík XV.: „Já svět nepředělám. Můj následovník ať se s tím vyrovná. Po mně potopa!“. První verzi podpořil malíř La Tour, který prý slyšel královu milenku Madame Pompadour: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[2]
Král Ludvík XV. tedy dále trpěl rozmařilost dvora a zastával názor, ať problémy řeší jeho následovník.[2] Zámek Versailles se v polovině 18. století dál utápěl ve zlatě a zábavách.
„ |
… |
“ |
— František Gellner: Po nás ať přijde potopa |