Podbělice | |
---|---|
Podbělice alpská (Homogyne alpina) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
Rod | podbělice (Homogyne) Cass., 1816 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podbělice (Homogyne) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen výhradně v Evropě.
Podbělice jsou vytrvalé byliny s tenkými, plazivými oddenky. Listy jsou poměrně malé, řapíkaté, uspořádané v přízemní růžici. Čepel listu je poněkud kožovitá, ledvinitá až okrouhlá, se srdčitou bází a vroubkovaně zubatým okrajem. Lodyha bývá nevětvená, zakončená jediným úborem, s několika střídavými, drobnými, šupinovitými lodyžními listy. Úbor je malý, s jednořadým zákrovem složeným z četných, celokrajných listenů. Na okraji úboru jsou samičí květy se špinavě fialovou, niťovitou korunou, ve středu květu jsou oboupohlavné květy s korunou trubkovitou, špinavě fialovou nebo nachovou. Kalich květů je přeměněn v četné štětinky. Plodem je nažka opatřená jednořadým chmýrem.[1]
Rod podbělice zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v horách střední a jižní Evropy. V České republice se v horských oblastech vyskytuje podbělice alpská. Druh je rozšířen od Španělska po Ukrajinu. Byl také zavlečen na Britské ostrovy.[1][2]
Rod Homogyne je v rámci čeledi Asteraceae řazen do podčeledi Asteroideae a tribu Senecioneae. Nejblíže příbuznými rody jsou podle výsledků fylogenetických studií rody Petasites, Tussilago a Endocellion.[3]