Polder

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Tento článek je o území s regulovanou hladinou vody. O suché či polosuché nádrži pojednává článek Polder (nádrž).
vznikající poldery na severním pobřeží Německa
Satelitní snímek polderu Noordoostpolder

Polder je území, na kterém musí být kontrolována úroveň vodní hladiny. Neexistují zde přímá spojení mezi vodstvem uvnitř území a vně, kromě uměle vybudovaných zařízení, jako jsou zdymadla a pumpy. U většiny polderů není hladina vody uvnitř níže než hladina vně, ale není to podmínkou. Pokud je vnitřní hladina níže než okolní vodstvo, je třeba za pomocí pump udržovat polder suchý. U těchto polderů je rovněž nutná výstavba přehrad, které drží nápor vyšší okolní vody. U většiny polderů je pevně stanovena úroveň vnitřní hladiny.

V Nizozemsku existuje mnoho typů poldrů, jejich přehled následuje.

Říční poldery

[editovat | editovat zdroj]

Říční polder je polder, ležící v blízkosti řeky. Pokud je úroveň říční hladiny standardní, většina říčních polderů nepotřebuje pumpy pro odsávání vody, neboť hladina řeky je pod úrovní polderu. Občas vystoupí hladina řeky nad úroveň polderu a pak je třeba vodu pumpovat.

Příklady říčních polderů v Nizozemsku jsou:

Nízké říční poldery

[editovat | editovat zdroj]

Nízké říční poldery bývaly dříve normálními říčními poldery uvedenými výše. Avšak z důvodu dlouhodobého odčerpávání vody terén poklesl a v současnosti je níže než nejnižší poloha hladiny řeky. Z tohoto důvodu vyžadují tyto poldery pumpy pro odčerpávání vody a vysoké hráze.

Často se u tohoto typu polderů užívalo kanálů, které odváděly vodu do řeky. Na těchto kanálech pak byly stavěny hráze, které zabraňovaly toku vody z řeky do polderu, tedy opačným směrem, než bylo žádoucí. Z tohoto důvodu je dnes v Nizozemsku velké množství měst, jejichž název končí na „-dam“, což je nizozemské slovo pro hráz.

Příklady nízkých říčních polderů v Nizozemsku jsou:

Vysušené dno moře či jezera

[editovat | editovat zdroj]

Poldery vzniklé odvodněním mořského dna jsou další skupinou polderů. Vznikly ohrázováním části vodní plochy moře či jezera a jeho následným odvodněním. Veškerá nově získaná půda se nachází pod hladinou okolního moře a je třeba fungujících čerpacích stanic pro zajištění odvodnění území polderu. Vznikaly již v 16. století, ale největší poldery vzniklé na vysušeném mořském dně byly realizovány ve 20. století v rámci projektu Zuiderzeewerken.

Příklady polderů vzniklých vysušením mořského dna v Nizozemsku jsou:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]