Policejní hodina byla úředně stanovená hodina, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít a od které hodiny mohly otevřít. Obvyklá zavírací doba bývala (podle typu provozovny a místa) mezi 22. a 1. hodinou.
Policejní hodina byla stanovována již před jejím zavedením do živnostenského řádu roku 1859. Např. v Hradci Králové byla v roce 1850 c. k. pevnostním velitelstvím určena pro kořaleční výčepy na desátou hodinu večerní a pro hostince na půlnoc. Pokud výčep či hostinec policejní hodinu překročil, byl zapsán do policejního hlášení a byla mu udělena pokuta. Když hostinský nahlásil zvláštní akci, mohl získat výjimku z policejní hodiny a nebyl pokutován.[1]
Právním podkladem se stalo nařízení rakouského ministerstva vnitra a práv z roku 1855 a ustanovení živnostenského řádu z roku 1859.[2]
V Praze stanovovalo policejní hodinu policejní ředitelství a hostinští podávali návrhy na změnu.[3] Od roku 1905 bylo soudně rozhodnuto, že prodlužování policejní hodiny již nebude v pravomoci obcí, ale politických úřadů (to neplatilo pro obce s magistrátním zřízením, tedy pro Prahu). Obcím tak též byl odňat příjem z případných pokut.[4]
Po započetí první světové války byla policejní hodina (s možnými výjimkami) stanovena na půlnoc. Pozdější omezení též souvisela s úsporami nedostatkového uhlí a elektřiny. V jarních měsících proto mohla být policejní hodina prodloužena.[5][6] Roku 1918 byla v Praze vyhláškou nastavena hodina, kdy se musí zavírat domy na 20. a restaurace na 21.[7]
Československá republika nahradila starou legislativu předpisy, které stanovovaly policejní hodinu pro jednotlivé typy živnostenských provozoven. V českých zemích mohly jednotlivé okresní správy svými vyhláškami udělovat výjimky. Při zvláštních příležitostech, jako byl masopust, Silvestr či sokolský slet, byla policejní hodina prodlužována.[2][8]
Roku 1919 byla na Moravě zavedena policejní hodina na 22. hodinu.[9] Roku 1920 byla zavedena na 23. hodinu.[10]
Krátce po omezeních v době vzniku Protektorátu byla policejní hodina prodloužena na 24. hodinu, pro kavárenské živnosti na 1 hodinu.[11]
V souvislosti se zahájením druhé světové války byla policejní hodina od roku 1940 stanovena jednotně pro Německo i pro Protektorát. Oběžníkem říšského vedoucího SS a šéfa německé policie byla určena na 23. hodinu ve městech do 10 000 obyvatel, na 24. hodinu ve větších městech a na 1 hodinu ranní ve velkoměstech.[12] Po atentátu na Heydricha byla v rámci opatření výjimečného civilního stavu určena policejní hodina na 22. hodinu.[13]
Termín policejní hodina byl užíván i po osvobození, po roce 1945 se však v tisku objevuje jen v souvislosti se zahraničím. Nad dodržováním policejní hodiny bděl Sbor národní bezpečnosti podle vládního nařízení č. 229/1947, jímž se vymezují úkoly národní bezpečnosti. Určování provozních dob však bylo stanovováno jinými předpisy.[14] [2]
V České republice není otevírací doba restaurací a jiných pohostinských podniků v zásadě omezována. Rušení nočního klidu je sice postižitelné jako přestupek,[15] provozovatelů restaurací a barů se však netýká, pokud noční klid narušují hosté, kteří podnik opustili. Např. v turistických centrech se jedná o skupiny velmi hlučných skupin turistů, jejichž postižení je obtížné.[16] K problému se vyjádřil i veřejný ochránce práv (ombudsman).[17]
Ústavní soud potvrdil, že obce mají pravomoc stanovit noční zavírací dobu. Pokud provozem hostinské činnosti v nočních hodinách dochází k narušování veřejného pořádku, má obec právo zasáhnout a omezit provozní dobu (nikoliv plošně).[18] Někteří podnikatelé či hosté s omezováním nesouhlasí.[19] V praxi k omezením nočního provozu restaurací a barů dochází jen minimálně, což je příčinou nespokojenosti občanů, protestů a petic.[20]
V rámci nouzového stavu koronavirové situace v České republice platil noční zákaz vycházení od 28. října 2020 do 11. dubna 2021.
V některých spolkových zemích je od roku 2010 zavedena zavírací hodina od 5 do 6 hodin (hovorově nazývaná hodina pro úklid - Putzstunde. Omezení se liší podle jednotlivých zemí. Podniky na dálnicích, letištích, nádražích a v osobních přístavech jsou z těchto omezení vyjmuty, nesmí tam však být od 0 do 7 hodin podávány alkoholické nápoje.
Ve Velké Británii byla omezení otevírací doby zrušena v roce 2005, ale jen několik set z 60 000 podniků požádalo o nepřetržitý provoz.
Stanovit policejní hodinu je ve Švýcarsku v pravomoci kantonů. Většina z nich toto omezení znovu zavedla (např. kanton Basilej-město v roce 2005) v zájmu zachování nočního klidu.
V Rakousku se otevírací doba reguluje na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Rozlišují se kavárny a restaurace a jiné podniky, jako jsou bary a diskotéky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sperrstunde na německé Wikipedii.