Policie České republiky

Policie České republiky
Znak Policie České republiky
Znak Policie České republiky
MottoPomáhat a chránit
PředchůdceVeřejná bezpečnost
Vznik15. července 1991
SídloStrojnická 935/27, Praha, 170 00, Česko
Souřadnice50°6′11,41″ s. š., 14°25′53,26″ v. d.
Policejní prezidentgenpor. Martin Vondrášek
Oficiální webpolicie.gov.cz
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Policie České republiky (PČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky, státní policie s působností na celém území republiky. Vznikla dne 15. července 1991 přeměnou české části československé Veřejné bezpečnosti Sboru národní bezpečnosti, a to dnem vyhlášení zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. S účinností od 1. ledna 2009 je činnost Policie České republiky upravena zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Policisté jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Policie České republiky měla k 1. lednu 2021 celkem 40 434 příslušníků.[1] Úkoly policie plní též její civilní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.[2] V čele Policie České republiky stojí policejní prezident, kterým je od roku 2022 Martin Vondrášek.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Krajské ředitelství Policie ČR v Praze-Nuslích
Speciální pořádková jednotka PČR při demonstraci v Praze
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Organizace a řízení

[editovat | editovat zdroj]
Škoda Fabia české policie, barevné provedení do roku 2008
Škoda Octavia české policie, barevné provedení po roce 2008
Eurocopter EC 135 v barvách Policie ČR

Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra České republiky, které vytváří podmínky pro plnění úkolů policie. Policie se člení na útvary, kterými jsou Policejní prezidium České republiky, útvary s celostátní a s územně vymezenou působností (krajská ředitelství a útvary zřízené v jejich rámci).[3]

Policejní prezidium České republiky

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Policejní prezidium České republiky a Seznam policejních prezidentů Policie České republiky.

Činnost policie řídí Policejní prezidium České republiky, v jeho čele stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů. Policejního prezidenta jmenuje ministr vnitra, jemuž se za činnost policie policejní prezident také zodpovídá. Policejnímu prezidentovi jsou v rámci prezidia podřízeni jeho náměstci: první náměstek (pod kterého spadá služba pořádkové policie, služba dopravní policie, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál a operační odbor), náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV) a náměstek pro ekonomiku. Součástí Policejního prezidia je také Hudba Hradní stráže a Policie České republiky.[4] Od 1. dubna 2022 je policejním prezidentem generálporučík Martin Vondrášek.

Útvary s celostátní působností

[editovat | editovat zdroj]

V čele útvarů stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává policejní prezidium. Ředitele Útvaru pro ochranu prezidenta ČR policejní prezident jmenuje a odvolává se souhlasem prezidenta České republiky. Šest útvarů spadá do působnosti Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV). V policii působí tyto útvary s celostátní působností:[5]

K zaniklým celostátním útvarů patří Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, z nichž poslední dva byly sloučeny v Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Útvary s územně vymezenou působností

[editovat | editovat zdroj]

Útvary s územně vymezenou působností jsou typicky krajská ředitelství a útvary zřízené v jejich rámci:[6][7]

  • Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (sídlo Praha)
  • Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (sídlo Praha)
  • Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje (sídlo České Budějovice)
  • Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje (sídlo Plzeň)
  • Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje (sídlo Karlovy Vary)
  • Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje (sídlo Ústí nad Labem)
  • Krajské ředitelství policie Libereckého kraje (sídlo Liberec)
  • Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje (sídlo Hradec Králové)
  • Krajské ředitelství policie Pardubického kraje (sídlo Pardubice)
  • Krajské ředitelství policie kraje Vysočina (sídlo Jihlava)
  • Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje (sídlo Brno)
  • Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje (sídlo Olomouc)
  • Krajské ředitelství policie Zlínského kraje (sídlo Zlín)
  • Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje (sídlo Ostrava)

Policejní prezident zřizuje v rámci každého krajského ředitelství na návrh jeho ředitele[8] podle jednotlivých okresů územní odbory (dříve šlo o okresní ředitelství). V Brně, Ostravě a Plzni místo nich existují městská ředitelství a v hl. m. Praze čtyři obvodní ředitelství. V rámci těchto odborů a ředitelství jsou pak zřizovány jako ještě nižší článek jednotlivá obvodní a místní oddělení. Organizační složkou státu vystupující za policii navenek jsou ovšem jen krajská ředitelství a všechny nižší útvary s územně vymezenou působností, ačkoli samostatně vykonávají činnosti, určené interními předpisy (např. závaznými pokyny policejního prezidenta), jsou jejich vnitřními organizačními jednotkami.[7][9]

Služební zákroky a úkony policistů

[editovat | editovat zdroj]
Dopravní policista při výkonu služby

Policisté realizují úkoly policie prováděním služebních zákroků a úkonů. Přitom jsou povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s jejich činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Úkonem se ve smyslu zákona o policii rozumí v podstatě různé jednání policisty dle zákona. Zákrokem se pak ve smyslu zákona rozumí úkon, při kterém dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití.[10][11] Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy, na jejímž začátku jsou slova „Jménem zákona!“. Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty. Policista při výkonu své pravomoci musí prokázat svou příslušnost k policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují, a to služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením „policie“. Takovým ústním prohlášením prokazuje policista svou příslušnost k policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat jinak. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolí.

Úkoly

[editovat | editovat zdroj]

Policie plní zejména tyto úkoly:

  • chrání bezpečnost osob a majetku
  • spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení
  • vede boj proti terorismu
  • odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a realizuje opatření při předcházení trestné činnosti, koná vyšetřování o trestných činech – v trestním řízení vystupuje jako policejní orgán (odhalování a prověřování skutečností nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, či občanský zaměstnanec policie, a následně i vyšetřování, však provádí Generální inspekce bezpečnostních sborů)
  • ve vymezeném rozsahu zajišťuje ochranu státních hranic
  • zajišťuje ochranu ústavních činitelů a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod (zejména Ochranná služba Policie ČR)
  • zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů Parlamentu, prezidenta republiky, Ústavního soudu, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost určených vládou
  • dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení
  • kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
  • odhaluje přestupky
  • projednává některé přestupky (např. na úseku provozu na pozemních komunikacích)
  • vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů
  • vyhlašuje celostátní pátrání
  • na základě vyrozumění orgánu Vězeňské služby České republiky, provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
  • zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání,
  • zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení určených vládou a podílí se na fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě
  • ve spolupráci s obcemi se podílí na zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
  • plní úkoly státní správy

Oprávnění policisty

[editovat | editovat zdroj]

Policista při provádění služebního zákroku či úkonů má za podmínek stanovených zákonem o Policii České republiky řadu oprávnění. Zejména je oprávněn vyžadovat vysvětlení od osob a může požadovat prokázání totožnosti. Také může zajistit osobu v policejní cele až na 24 hodin (cizince při rozhodování o správním vyhoštění až na 48 hodin) a agresivní osobu omezit v pohybu připoutáním ke vhodnému předmětu. Policista je oprávněn odebrat zbraň, provést prohlídku dopravního prostředku, zakázat vstup na určené místo, může vstoupit do živnostenské provozovny i do obydlí osoby v případě splnění zákonných podmínek. V případě důvodné obavy, že je ohrožen život nebo zdraví, hrozí-li větší škoda na majetku, nebo je-li důvodné podezření, že se v bytě nachází zemřelá osoba, policista může otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor. Zákon o Policii České republiky také upravuje oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků v souvislosti s trestním řízením (krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky, využití informátora). V zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a ochrany veřejného pořádku je policista oprávněn použít donucovací prostředky proti osobě, která chráněné statky ohrožuje. V zákonem vymezených případech má policista oprávnění použít zbraň.

Policejní auta, barvy, značení

[editovat | editovat zdroj]
  • Vozidla převedená od Veřejné bezpečnosti: hlavní barva žluť chromová, bílé dveře a kapoty (u trambusových vozidel bílý svislý pruh pod čelním sklem) s černými písmeny POLICIE, bílý obdélník na střeše s černým alfanumerickým volacím kódem.
  • 1991–2008: celobílý nátěr auta, zelený podélný pruh po celé bočnici vozu zhruba uprostřed výšky vozu (od roku 2007 doplněný bílým nápisem „POMÁHAT A CHRÁNIT“), černý nápis POLICIE na boku vozu, plnobarevný kruhový policejní znak na přední kapotě vozu.
  • Od roku 2009: celostříbrný nátěr auta, podélný modrý retroreflexní pruh po celé bočnici vozu zhruba uprostřed výšky vozu s bílými nápisy „POMÁHAT A CHRÁNIT“ + číslem policejní nouzové linky 158, šikmé žluté a modré retroreflexní pruhy zhruba v 1/4 a 3/4 délky vozu, černý nápis POLICIE na boku vozu, plnobarevný kruhový policejní znak + černý nápis POLICIE na přední kapotě vozu

V roce 2018 bylo vybráno nové logo tísňové linky policie, autorkou je studentka Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Třebíč Andrea Jelínková.[12]

Služební medaile

[editovat | editovat zdroj]

Podle vyhlášky č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, uděluje Police České republiky svým příslušníkům následující tři služební medaile:[13]

Za statečnost Za zásluhy
o bezpečnost		 Za věrnost
(I., II. a III. stupeň)

Policejní vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

Policisté, příslušníci a zaměstnanci dalších bezpečnostních složek i civilní zájemci se mohou vzdělávat na třech policejních školách. Jedná se o státní školy, které zřizuje Ministerstvo vnitra a které nejsou součástí Policie České republiky.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Početní stavy. www.policie.cz [online]. Policie.cz, 2021-03-25 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ § 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
  3. ↑ § 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
  4. ↑ Policejní prezidium České republiky [online]. Policie České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Útvary s působností na celém území ČR [online]. Policie České republiky [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Útvary s územně vymezenou působností [online]. Policie České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Vangeli, B. Zákon o Policii České republiky. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-543-5. S. 40–45.
  8. ↑ § 6 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Dostupné online.
  9. ↑ Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. 1 As 66/2013.
  10. ↑ Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1.Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  11. ↑ Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 5.Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  12. ↑ VONDRÁK, František. Nové logo tísňové linky 158 vytvořila studentka z Třebíče. Třebíčský deník. 2018-01-29. Dostupné online [cit. 2018-02-01]. 
  13. ↑ Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
  14. ↑ Policejní školy MV [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha: Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. 
  • DLOUHÝ, Michal; MINAŘÍK, Jaroslav. Policejní letectvo; Včera a dnes. Praha: THEMIS, nakladatelství Tiskárny MV, p. o., 2000. 56 s. ISBN 80-85821-91-5. 
  • FOJTÍK, Jakub. Vrtulníky v integrovaném záchranném systému; Policejní nasazení. Fotografie Jakub Fojtík. Rescue Report. Září 2011, roč. 14, čís. 4, s. 4–5. Web vydavatele. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich; OHERA, Michal. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Oddělení cíleného pátrání. Fotografie archiv Oddělení cíleného pátrání. Rescue Report. Červen 2011, roč. 14, čís. 3, s. 38–39. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Rescue Report. Září 2011, roč. 14, čís. 4, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Národní protidrogová centrála. Rescue Report. Listopad 2011, roč. 14, čís. 5, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Kriminalistický ústav Praha. Fotografie Kriminalistický ústav Praha. Rescue Report. Prosinec 2011, roč. 14, čís. 6, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]