Poličná | |
---|---|
Základní škola v Poličné | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Valašské Meziříčí |
Obec s rozšířenou působností | Valašské Meziříčí (správní obvod) |
Okres | Vsetín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°27′48″ s. š., 17°56′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 765 (2024)[1] |
Rozloha | 11,05 km²[2] |
Katastrální území | Poličná |
Nadmořská výška | 293 m n. m. |
PSČ | 757 01 |
Počet domů | 537 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Poličná 144 757 01 Poličná epodatelna |
Starosta | Vojtěch Bača |
Oficiální web: www | |
Poličná | |
Další údaje | |
Kód obce | 500071 |
Kód části obce | 125458 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poličná (německy Politschen) je obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, v západním sousedství města Valašské Meziříčí. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Poličná je také název katastrálního území o rozloze 11,06 km².[4]
Poličná se rozkládá na ploše 11 km². Obec leží v údolí potoka Loučka na okraji Podbeskydské pahorkatiny; z jihu ji lemují Hostýnské vrchy. Od města Valašského Meziříčí ji odděluje řeka Vsetínská Bečva, jež se v těchto místech slévá s Rožnovskou Bečvou a Loučkou v řeku Bečvu.
Poličnou prochází silnice II/150 a železniční trať 303, která je zde ovšem bez stanice. Dopravní obsluhu zde zajišťuje MHD Valašské Meziříčí, příměstské linky 125 dopravce Transdev Morava a linky 630, 631 dopravce TQM. V Poličné se nacházejí tři autobusové stanice: Poličná – škola, střed a točna.
O vzniku Poličné nejsou žádné zmínky, ovšem předpokládá se, že vznikla někdy kolem roku 1270, stejně jako sousední Branky. První písemná zmínka o Poličné pochází z roku 1310, kdy se obec jmenovala Arnoltovice. O názvu Poličná můžeme poprvé slyšet kolem roku 1390. V polovině 15. století byla kvůli válkám zničena tvrz Arnoltovice a zároveň došlo k zániku středověkých vsí Pěšíkova Lhota a Radslavova Lhota, které se nacházely na území současného poličenského katastru. V roce 1516 bylo v Poličné 27 domů, fojtství a ves, tehdy stejně velká jako nedaleký Rožnov, měla i vlastní mlýn. Od 16. století byla vesnice součástí meziříčského biskupského léna, které náleželo Žerotínům. Pečeť vesnice z 18. století zachycuje dítě, které vyrůstá z radlice a otka, což má nejspíše odkazovat na pověst o Přemyslu Oráčovi.
Roku 1835 bylo v Poličné na 150 domů, ve kterých žilo asi 900 obyvatel. Bylo zde chováno 95 krav, 54 koní, 18 volů a asi 15 ovcí. Obyvatelé Poličné se živili především zemědělskou prací, v 19. století se zde rozvinula výroba dlaždic a kamenných brousků. V roce 1830 zde byla vystavena první škola, ze které se později stala obecní radnice. Roku 1895 zde vyrostla Kaple Panny Marie navržená architektem Josefem Místeckým, který si zde vybudoval i rodinnou vilu. Roku 1924 měla Poličná vlastní elektrárnu, parní pilu, 2 kovářství, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 krejčí, 2 hostince a výrobnu cementu. Roku 1950 byla vybudována nová škola, která byla později rozšířena 2 přístavbami.
Dne 26. srpna 1958 došlo na území Poličné k letecké nehodě, kdy havaroval vojenský bombardér Iljušin Il-28 24.bolp ze 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA. Při této nehodě zahynuli kpt. Stanislav Havlíček a kpt. Oldřich Losert.[6] Přesně na den po 53. letech od této události byla na zdi zdejšího obecního úřadu odhalena pamětní deska obětem tohoto leteckého neštěstí.[7][5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 067 | 1 086 | 1 112 | 1 100 | 1 188 | 1 173 | 1 350 | 1 356 | 1 445 | 1 438 | 1 526 | 1 607 | 1 651 | 1 705 | 1 716 |
Počet domů | 152 | 166 | 166 | 169 | 168 | 178 | 201 | 281 | 301 | 349 | 373 | 428 | 457 | 503 | 537 |
Od vzniku obecního zřízení v roce 1850 byla Poličná samostatnou obcí,[10] až k 1. lednu 1976 se Poličná připojila jako místní část k Valašskému Meziříčí.[10] V roce 2004 se snažila od města opětovně odtrhnout, v referendu byl tento návrh ovšem zamítnut.[11]
Dne 10. listopadu 2011 zastupitelé Valašského Meziříčí rozhodli o zrušení ZŠ v Poličné a Krhové, které se mělo naplnit 1. září příštího roku.[12] To mezi občany Poličné strhlo velký odpor a ihned se začaly objevovat opětovné návrhy na odtržení místní části od města.[13]
Po návštěvě starosty Valašského Meziříčí Jiřího Částečky v ZŠ Poličná, která proběhla 16. listopadu,[14] se plány na odtržení Poličné začaly pomalu realizovat. Na petici proti zrušení ZŠ Poličná, do níž nebylo vkládáno mnoho nadějí, ale byla podepsána téměř 3000 lidmi,[15] navázala petice za vyvolání referenda o odtržení místní části Poličná od Valašského Meziříčí. Stalo se tak ještě před jednáním zastupitelstva 15. prosince 2011, na kterém se mělo vyvolání referenda projednávat (referendum o odtržení místní části obce je možné vyhlásit jak na základě petice, která musela v případě Poličné čítat 424 podpisů, tak na základě rozhodnutí zastupitelstva).
Dne 15. prosince zastupitelstvo usnesení o zrušení ZŠ Poličná a ZŠ Krhová revokovalo v plném rozsahu, i přesto byla petice za uskutečnění referenda (pod kterou se podepsalo na 800 obyvatel Poličné) odevzdána.[16]
Dne 26. ledna 2012 rozhodlo zastupitelstvo Valašského Meziříčí o konání místních referend o osamostatnění místních částí Krhová a Poličná a vyhlásilo je na 21. dubna 2012. Návrhy obou přípravných výborů došly městskému úřadu 14. prosince 2011, k návrhu na oddělení Poličné bylo po kontrole uznáno 762 podpisů oprávněných osob ze 795, které jej podpořily, k návrhu na oddělení Krhové bylo uznáno za oprávněné 647 podpisů ze 728.[17]
V referendu, konaném 21. dubna 2012, se nadpoloviční většina hlasujících vyslovila pro odtržení Poličné od Valašského Meziříčí. Celkově se referenda účastnilo 1015 (přes 70 %) ze 1419 oprávněných osob, z toho 798 hlasovalo pro odtržení.[18] K osamostatnění došlo k 1. lednu 2013.[10]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.[19]
Nalézá se zde sportovní střelnice pro dlouhé i krátké palné zbraně, otevřená i pro veřejnost. Kulturní středisko zde představuje ZŠ Poličná, kterou navštěvuje kolem 140 žáků.
Působí zde jeden z nejstarších moravských folklorních souborů – „Valašský soubor písní a tanců Bača“, založený v květnu roku 1945. U jeho zrodu stál významný národopisný pracovník Miloš Kašlík.