Polysulfany jsou anorganické sloučeniny s obecným vzorcem H2Sx, kde x je větší než 1, i když disulfan (H2S2) se mezi ně občas nepočítá. Jsou to slabé kyseliny, jejich soli se nazývají polysulfidy. Byly izolovány polysulfany s dvěma až osmi propojenými atomy síry, delší řetězce byly pozorovány pouze v roztocích. H2S2 je bezbarvý, vyšší polysulfany jsou žluté, intenzita barvy roste s obsahem síry. I malé příměsi zásad způsobí rozklad těchto látek a z nádob, ve kterých se polysulfany přechovávají, musí být odstraněny pomocí kyselin.
V chemické literatuře se někdy termínem polysulfany označují všechny sloučeniny se skupinou (-S-)n, tedy i organické polysulfany R1(-S-)nR2.
Polysulfany jsou tepelně nestabilní a rozkládají se na H2S a síru:
Tvorba polysulfidových iontů z S2− a S má rovnováhu posunutou ve prospěch produktů:
Okyselením polysulfidů vzniká sulfan a síra. Polysulfany se dají získat ponořením polysulfidu alkalického kovu do chlazené koncentrované kyseliny chlorovodíkové za vzniku směsi metastabilních polysulfanů ve formě žlutého oleje, z něhož se jednotlivé sloučeniny dají získat frakční destilací. Selektivnějšími způsoby přípravy jsou:
Reakcí polysulfanů s chloridem sirnatým nebo sirným vznikají polychlorsulfany s dlouhými řetězci:
Reakcí se siřičitany se polysulfany rozkládají za vzniku thiosíranů a sulfanu:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polysulfane na anglické Wikipedii.