Pomorové

Pomorové za dob carského Ruska (foto před rokem 1917)

Pomorové (rusky поморы) jsou etnikum ruského a baltofinského původu obývající malé území v Archangelské oblasti při pobřeží Bílého moře a na březích řek Mezeň, Pečora, Oněga a Severní Dvina na severu Ruska.[1]

Vesnice Juromy počátkem 20. století
Chrám Vzkříšení v Matigorách roku 2017
Vesnice Malyje Korely roku 2006

Etnikum se zformovalo ve 12. století smíšením místních Karelů a křesťanských novgorodských přistěhovalců. Jejich největším střediskem byly Cholmogory a blízká Matigora, kde si v 17. století postavili katedrálu. Pomorové byli především rybáři, zemědělci a obchodníci. V historických pramenech se objevuje také termín Pomorci (Поморцы), který vymezuje náboženskou skupinu Pomorů jižní ortodoxní církve.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současné době se úředně označuje jako subetnikum ruského národa. Podle sčítání lidu z roku 2002 se k Pomorům přihlásilo necelých sedm tisíc příslušníků, z toho 6 295 v Archangelské oblasti a 127 v oblasti Murmanské.[1] Podle posledního sčítání z roku 2010 se k Pomorům přihlásilo 3,1 tisíce lidí, z nich dva tisíce v Archangelské oblasti.[1] Na jedné ze tří univerzit v Archangelsku je studijními obor pomorská etnologie a lingvistika. Ruský dialekt Pomorů obsahuje silný karelský substrát.

Slavní Pomorové

[editovat | editovat zdroj]
  • Smích a hoře u Bílého moře (Смех и горе у Бела моря) – sovětský dlouhometrážní animovaný film o pomorské kultuře, namluvený pomorskými dialekty; podle pohádek Borise Šergina a Stěpana Pisachova, (1988); režisér Leonid Nosyrev[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomors na anglické Wikipedii.

  1. a b c Терюков, А. И. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-01-30]. Heslo ПОМО́РЫ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-09. (rusky) 
  2. Smekh i gore u Bela morya [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Народы России. Атлас культур и религий. Картография 2010; 320 stran; ISBN 978-5-287-00718-8.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]