Porodní tíseň

Porodní tíseň
Poloha dítěte je důležitá pro normální porod. Upřednostňuje se porod nejprve hlavičkou.
Poloha dítěte je důležitá pro normální porod. Upřednostňuje se porod nejprve hlavičkou.
Klasifikace
MKN-10P10 až P15
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porodní tíseň označuje poškození tkání a orgánů nově porozeného dítěte, často v důsledku fyzického tlaku nebo traumatu během porodu. Termín také zahrnuje dlouhodobé následky, často kognitivní povahy, poškození mozku nebo lebky.[1] Lékařské studie porodních tísní se datují až do 16. století a morfologické důsledky nesprávného porodu jsou popsány v lékařské literatuře z období renesance. Poranění při porodu zabírá jedinečnou oblast zájmu a studia v lékařském kánonu. V mezinárodní klasifikaci nemocí má „porodní tíseň“ 49 individuálních kódů (P10-Р15).

Často však existují jasné rozdíly mezi poškozením mozku způsobeným porodní tísní a poškozením způsobeným nitroděložní asfyxií. Je také zásadní rozlišovat mezi „porodní tísní“ a „porodním poraněním“. Poranění při porodu zahrnují jakékoli systémové škody vzniklé během porodu (hypoxické, toxické, biochemické, infekční faktory atd.); „porodní tíseň“ se zaměřuje převážně na mechanické poškození. Caput succedaneum, modřiny, krvácení podél přemístění kraniálních kostí a subkapsulární hematomy jater patří mezi hlášená poranění. Na druhou stranu porodní tíseň zahrnuje trvalé vedlejší účinky fyzických poranění včetně následných kompenzačních a adaptačních mechanismů a rozvoje patologických procesů (patogeneze) po poškození.

Příznaky a symptomy

[editovat | editovat zdroj]

Po porodní tísni se mohou vyskytnout následky u matky i u dítěte.

Porodní tíseň je v západním světě neobvyklá ve vztahu k mírám ve třetím světě. Na Západě se zranění vyskytuje u 1,1 % císařských řezů.[2]

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]

K příčinám patří

  • cephalo-pánevní disproporce,
  • krátký a rychlý porod,
  • zpožděný a prodloužený porod,
  • neobvyklá pozice při porodu,
  • asinclitismus,
  • abnormální postoj plodu (extensorová vkládací hlava),
  • otočení u porodu,
  • zrychlení a stimulace narození,
  • porod koncem pánevním,
  • kleště a vakuové odsávání.[3]

I když během porodního procesu může nastat řada možných typů poranění, je dobře popsána řada specifických stavů. Obrna brachiálního plexu se vyskytuje u 0,4 až 5,1 kojenců na 1 000 živě narozených.[4] Poranění hlavy a poškození mozku při porodu může vést k určitému počtu onemocnění zahrnující caput succedaneum, kefalhematom a krvácení subgaleální, subdurální, subarachnoidální, epidurální a intraventrikulární.

Nejčastější zlomeninou během porodu je zlomenina klíční kosti (0,5 %).[5]

Epidemiologie

[editovat | editovat zdroj]
Ztracená léta života v důsledku nemoci pro porodní asfyxii a porodní tíseň na 100 000 obyvatel v roce 2002[6]
     nejsou data
     méně než 150
     150-300
     300-450
     450-600
     600-750
     750-900
     900-1050
     1050-1200
     1200-1350
     1350-1500
     1500-1750
     více než 1750
  1. V.V.Vlasyuk Birth trauma and perinatal disorders of cerebral circulation. St. Petersburg, „Nestor History, 2009 - 252 p.
  2. Alexander JM, Leveno KJ, Hauth J. Fetal injury associated with cesarean delivery. Obstet Gynecol. October 2006, s. 885–90. DOI 10.1097/01.AOG.0000237116.72011.f3. PMID 17012450. 
  3. Demissie K, Rhoads GG, Smulian JC. Operative vaginal delivery and neonatal and infant adverse outcomes: population based retrospective analysis. BMJ. July 2004, s. 24–9. DOI 10.1136/bmj.329.7456.24. PMID 15231617. 
  4. Andersen J, Watt J, Olson J, Van Aerde J. Perinatal brachial plexus palsy. Paediatr Child Health. February 2006, s. 93–100. PMID 19030261. 
  5. Beall MH, Ross MG. Clavicle fracture in labor: risk factors and associated morbidities. J Perinatol. December 2001, s. 513–5. DOI 10.1038/sj.jp.7210594. PMID 11774010. 
  6. Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2002 [online]. 2002. Dostupné online.