Pozice Země ve vesmíru

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Lidské znalosti pozice Země ve vesmíru se zlepšily díky 400 rokům pozorování pomocí teleskopů, a v posledním století se značně zvětšily. Zpočátku se věřilo, že je Země středem vesmíru, který se skládal pouze z planet viditelných pouhým okem (tj. všechny kromě Neptunu a Uranu) Po přijetí heliocentrismu v 17. století se díky pozorování Williamem Herschelem a jiných dokázalo, že naše Slunce leží ve velkém disku, galaxii, ve kterém jsou hvězdy ne nepodobné našemu Slunci. Do 20. století se dokázalo pomocí pozorování spirálních galaxií, že naše galaxie je jen jedna z miliard jiných v rozpínajícím se vesmíru, kde jsou galaxie seskupeny do kup galaxií a ty posléze do nadkup. Kolem 21. století se celková struktura viditelného vesmíru stávala čistší, když se nadkupy formovaly do velkých síťovitých vláken, mezi kterými vzniká prázdný prostor. Nadkupy, vlákna a prázdný prostor jsou nejspíše největší souvislé struktury, které ve vesmíru existují. Ve velkém měřítku (přes 1 000 megaparseků) se vesmír stává homogenní v tom smyslu, že všechny jeho části mají průměrně stejnou hustotu, složení a strukturu. V tomto měřítku se stává otázka ohledně pozice Země bezvýznamnou, a je tady podle několika teorií možnost existence mnohovesmíru.

Diagram naší pozice ve Vesmíru.
Země ve vesmíru
Objekt Velikost Poznámky Zdroj
Země 12 700 km v průměru Naše planeta.
[1]
Zemská magnetosféra 63 000 km směrem ke Slunci;
6 300 000 km směrem od Slunce		 Prostor, kde dominuje Magnetické pole Země.
[2]
Velká poloosa dráhy Měsíce 384 400 km poloměr Průměrná vzdálenost Měsíce od Země.
[3]
Velká poloosa dráhy Země 150 milionů km poloměr
1 AU		 Průměrná vzdálenost Země od Slunce.
Obsahuje Slunce, Merkur a Venuši.
[4]
Vnitřní část sluneční soustavy 6,6 AU napříč Obsahuje Slunce, vnitřní planety a pás asteroidů.
[5]
Vnější část sluneční soustavy 60 AU napříč Obsahuje vnější planety.
[6]
Kuiperův pás 96 AU napříč Přesahuje vnější část sluneční soustavy
[7]
Heliosféra 160 AU napříč Největší dosah slunečního větru a meziplanetární hmoty.
[8][9]
Rozptýlený disk 200 AU napříč Obsahuje ledové objekty přesahující Kuiperův pás a trpasličí planetu, přesněji plutoid, Eris.
[10]
Oortův oblak 100 000-200 000 AU napříč
2-4 ly		 Skořápkovitá oblast bilionů komet.
[11]
Sluneční soustava 4 ly napříč Náš domovský planetární systém. Překročením této vzdálenosti na vás gravitačně působí více jiné hvězdy než Slunce.
[12]
Místní mezihvězdný oblak 30 ly napříč Mezihvězdný oblak, kterým v tuto dobu putuje Slunce a okolní hvězdy.
[13]
Místní bublina 210-815 ly napříč Dutina v mezihvězdném prostředí ve které v tuto dobu putuje Slunce a značné množství dalších hvězd.
Vznikla v minulosti díky supernově.
[14][15]
Gouldův pás 3 000 ly napříč Prstenec mladých hvězd, kterým v tuto dobu putuje Slunce.
[16]
Rameno Orion 10 000 ly dlouhé Spirální rameno galaxie Mléčná dráha, kterým v tuto dobu putuje Slunce.
[17]
Velká poloosa dráhy Slunce 28 000 ly poloměr Průměrná vzdálenost Slunce od jádra Galaxie. Doba oběhu je cca 225 až 250 milionů let.
[18][19]
Galaxie Mléčná dráha 100 000 ly napříč Naše domovská galaxie, složená z 200 - 400 miliard hvězd a je vyplněna mezihvězdným prostředím.
[20][21]
Místní podskupina galaxií 1,64 milionu ly napříč
0,5 megaparsek		 Mléčná dráha a trpasličí galaxie, které jsou s ní gravitačně svázané.
[22][23]
Místní skupina galaxií 3 Mpc napříč Skupina, která se skládá z alespoň 47 galaxií. Dominují Galaxie v Andromedě (největší), Galaxie Mléčná dráha a Galaxie v Trojúhelníku.
[24]
Místní nadkupa galaxií 33 Mpc napříč Nadkupa, ve které se nachází naše galaxie. Obsahuje zhruba 100 skupin a kup galaxií.
[25][26]
Místní komplex nadkup galaxií 300 Mpc napříč Vlákno galaxií, do něhož patří i naše galaxie.
[27]
Viditelný vesmír 28 000 Mpc napříč Část vesmíru, která je pro nás viditelná. Obsahuje více než 100 miliard galaxií, které jsou seskupeny do milionů nadkup, vláken a prázdného prostoru, čímž vytváří strukturu podobnou pěně.
[28][29]
Vesmír Minimálně 28 000 Mpc, možná nekonečno Vše.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Earth's location in the universe na anglické Wikipedii.

  1. ↑ David R. Lide. Handbook of Chemistry and Physics. 81st. vyd. [s.l.]: CRC, 2000. Dostupné online. ISBN 0849304814. 
  2. ↑ Amara Graps. The Earth's Magnetosphere [online]. 2000 [cit. 2009-10-02]. (Max Planck Institute). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-10. 
  3. ↑ NASA Moon factsheet and NASA Solar System Exploration Moon Factsheet Archivováno 7. 6. 2015 na Wayback Machine. NASA Retrieved on 2008-11-17
  4. ↑ NASA Earth factsheet and NASA Solar System Exploration Factsheet Archivováno 27. 8. 2009 na Wayback Machine. NASA Retrieved on 2008-11-17
  5. ↑ Petit, J.-M.; Morbidelli, A.; Chambers, J. The Primordial Excitation and Clearing of the Asteroid Belt. Icarus. 2001, roč. 153, s. 338–347. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-21. doi:10.1006/icar.2001.6702.  Archivováno 21. 2. 2007 na Wayback Machine.
  6. ↑ NASA Neptune factsheet and NASA Solar System Exploration Neptune Factsheet Archivováno 9. 12. 2017 na Wayback Machine. NASA Retrieved on 2008-11-17
  7. ↑ M. C. De Sanctis, M. T. Capria, and A. Coradini. Thermal Evolution and Differentiation of Edgeworth-Kuiper Belt Objects. The Astronomical Journal. 2001, roč. 121, s. 2792–2799. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. doi:10.1086/320385.  Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine.
  8. ↑ NASA/JPL. Cassini's Big Sky: The View from the Center of Our Solar System [online]. 2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-06. 
  9. ↑ Fahr, H. J.; Kausch, T.; Scherer, H. A 5-fluid hydrodynamic approach to model the Solar System-interstellar medium interaction. Astronomy & Astrophysics. 2000, roč. 357, s. 268. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. Bibcode 2000A&A...357..268F.  Archivováno 7. 1. 2019 na Wayback Machine. See Figures 1 and 2.
  10. ↑ JPL Small-Body Database Browser: 136199 Eris (2003 UB313) [online]. 2008-10-04 last obs [cit. 2009-01-21]. Dostupné online.  (Aphelion of Eris, the farthest known scattered disk object)
  11. ↑ Alessandro Morbidelli. Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs [PDF]. arxiv, 2008-02-03 [cit. 2007-05-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ LITTMANN, Mark. Planets Beyond: Discovering the Outer Solar System. [s.l.]: Courier Dover Publications, 2004. Dostupné online. ISBN 9780486436029. S. 162–163. 
  13. ↑ Mark Anderson, "Don't stop till you get to the Fluff", New Scientist no. 2585, 6 January 2007, pp. 26-30
  14. ↑ DM Seifr et al. Mapping the Countours of the Local Bubble. Astronomy and Astrophysics. 1999, roč. 346, s. 785–797. Dostupné online [cit. 2009-10-02]. 
  15. ↑ Local Chimney and Superbubbles, Solstation.com
  16. ↑ S. B. Popov, M. Colpi, M. E. Prokhorov, A. Treves and R. Turolla. Young isolated neutron stars from the Gould Belt. Astronomy and Astrophysics. 2003doi=10.1051/0004-6361:20030680, roč. 406, s. 111–117. Dostupné online [cit. 2009-10-02]. 
  17. ↑ Harold Spencer Jones, T. H. Huxley, Proceedings of the Royal Institution of Great Britain, Royal Institution of Great Britain, v. 38-39
  18. ↑ EISENHAUER, F., et al. A Geometric Determination of the Distance to the Galactic Center. Astrophysical Journal. 2003, roč. 597, čís. 2, s. L121–L124. Dostupné online. doi:10.1086/380188. Bibcode 2003ApJ...597L.121E. 
  19. ↑ LEONG, Stacy. Period of the Sun's Orbit around the Galaxy (Cosmic Year) [online]. 2002. (The Physics Factbook). Dostupné online. 
  20. ↑ CHRISTIAN, Eric; SAMAR, Safi-Harb. How large is the Milky Way? [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Frommert, H.; Kronberg, C. The Milky Way Galaxy [online]. SEDS, August 25, 2005 [cit. 2007-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11. 
  22. ↑ I. D. Karachentsev, V. E. Karachentseva, W. K. Hutchmeier, D. I. Makarov. A Catalog of Neighboring Galaxies. Astronomical Journal. 2004, roč. 127, s. 2031–2068. Dostupné online. doi:10.1086/382905. 
  23. ↑ Andreas Brunthaler, Mark J. Reid, et. al. The Geometric Distance and Proper Motion of the Triangulum Galaxy (M33). Science. 4 March 2005volume=307, s. 1440–1443doi=10.1126/science.1108342. 
  24. ↑ The Local Group of Galaxies [online]. Students for the Exploration and Development of Space [cit. 2009-10-02]. (University of Arizona). Dostupné v archivu pořízeném dne 1996-12-25. 
  25. ↑ cfa.harvard.edu, The Geometry of the Local Supercluster, John P. Huchra, 2007 (accessed 12-12-2008)
  26. ↑ Stars, Galaxies and Cosmology [online]. Department of Mathematics, University of Auckland [cit. 2009-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-16. 
  27. ↑ John noble Wilford. Massive Clusters of Galaxies Defy Concepts of the Universe [online]. New York Times, 1987 [cit. 2009-11-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ MACKIE, Glen. To see the Universe in a Grain of Taranaki Sand [online]. Swinburne University, 2002-02-01 [cit. 2006-12-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ LINEWEAVER, Charles, Tamara M. Davis. Misconceptions about the Big Bang [online]. Scientific American, 2005 [cit. 2008-11-06]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]