Pozďatín | |
---|---|
Centrum obce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′9″ s. š., 16°2′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 158 (2024)[1] |
Rozloha | 5,72 km²[2] |
Katastrální území | Pozďatín |
Nadmořská výška | 464 m n. m. |
PSČ | 675 03 |
Počet domů | 76 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pozďatín 20 675 03 Budišov u Třebíče fdundel@cbox.cz |
Starosta | František Dundel |
Oficiální web: www | |
Pozďatín | |
Další údaje | |
Kód obce | 591416 |
Kód části obce | 126845 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pozďatín (česky do roku 1918 Pozdětín; německy Pozdiatin, Posdiatin[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 158[1] obyvatel.
Pozďatín se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice z Kojatína do Pozďatína, Smrku do Pozďatína a z Pyšele do Pozďatína. Na území obce se nachází několik rybníků.[5]
Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Budišov, Kojatín, Pyšel a Studenec.
Je pravděpodobné, že obec existovala už ve 12. či 13. století, avšak první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1358.[6] V roce 1358 již existovala ve vsi tvrz, na které sídlili Chřapek a Vojslav z Pozďatína. V roce 1378 zakoupil ves Michek ze Sedlce, ten pak roku 1387 prodal vesnici Ondřejovi z Pozďatína. V roce 1418 zakoupil vesnici Jan z Bohušic, ten pak zemřel v roce 1447 zadlužen a po jeho smrti byla vesnice prodána Mikulášovi Něprovi z Vojslavic, Mikuláš spojil Pozďatín s Vlčatínem, Hroznatínem a Bochovicemi. V roce 1497 pak pánové z Vojslavic prodali vesnice Zikmundovi Valeckému z Mírova, po něm je zdědil jeho bratr Markvart Valecký z Mírova. V roce 1556 získal Pozďatín a okolní vesnice Burian Osovský z Doubravice, který téhož roku prodal vesnici Oldřichovi z Lomnice a tím se stal Pozďatín součástí náměšťského panství.[7][5]
Později byl majitelem panství Karel starší ze Žerotína, jeho vychovával Pavel Novodvorský z Pozďatína, na počátku 17. století zakoupil náměšťské panství Albrecht z Valdštejna, posléze pak byli majiteli panství pánové z Verdenberka. V roce 1738 získala polovinu panství Marie Františka provdaná Kufštejnová, v roce 1752 však koupili panství Haugwitzové.[8][9] V roce 1888 byla ve vsi založena škola, ale již kolem roku 1840 působil ve vsi učitel, který učil po domech.[5] V roce 1900 vznikl v obci pěvecko-čtenářský spolek, v roce 1906 sbor dobrovolných hasičů a v roce 1924 byla v obci založena Domovina.[4]
Na počátku první světové války odešlo do bojů 47 občanů, celkem jich ve válce zemřelo 10. V roce 1921 byl na návsi odhalen pomník padlých občanů z Pozďatína.[9] V roce 1928 byla odvodněna velká část obce a v témže roce byla vybudována kanalizace ve vsi. V roce 1929 byla vesnice elektrifikována. Během druhé světové války bylo několik občanů totálně nasazeno na nucené práce, mezi popravenými občany byli členové organizací Maffie a Nemo Stanislav Dufek nebo pilot Karel Rybníček, který zahynul při letecké nehodě na konci války.[9]
Po skončení druhé světové války bylo roku 1956 ve vsi založeno JZD, v roce 1971 bylo sloučeno s JZD Pyšel a později s JZD Vladislav. V roce 1974 byly cesty ve vsi vyasfaltovány, v roce 1976 byla vybudována požární nádrž a roku 1984 byla postavena budova Jednoty. Mezi lety 1974 a 1976 byl přestavěn kulturní dům.[9]
Mezi lety 1980 a 1990 byl Pozďatín součástí obce Pyšel a po osamostatnění byla v roce 1992 postavena nová železniční zastávka na trati mezi Křižanovem a Studencem. Obec byla plynofikována a mezi lety 2001 a 2002 byla vybudována čistička odpadních vod a rozvedena kanalizace. V roce 2013 byla provedena revitalizace vesnice, kdy byly vybudovány nové asfaltové cesty a chodníky. V roce 2019 byly připraveny parcely pro stavbu rodinných domů, které byly v roce 2021 prodány koncovým zájemcům.[10]
Do roku 1849 patřil Pozďatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Pozďatín pod Pyšel a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Do roku 1962 byla součástí obce Pozďatín i obec Kojatín.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 193 | 219 | 252 | 225 | 236 | 240 | 228 | 226 | 219 | 222 | 226 | 193 | 191 | 160 | 157 |
Počet domů | 25 | 32 | 34 | 35 | 41 | 41 | 50 | 61 | 56 | 54 | 54 | 70 | 72 | 75 | 76 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.[14]
2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (44.44 %) | ČSSD (32.18 %) | ČSSD (25.58 %) | ANO (25.28 %) | ANO (33.33 %) |
2. | KSČM (22.22 %) | KSČM (18.39 %) | KSČM (23.25 %) | KSČM (18.39 %) | SPOLU (17.28 %) |
3. | ODS (16.66 %) | ODS (12.64 %) | ANO 2011 (13.95 %) | KDU-ČSL (12.64 %) | SPD (14.81 %) |
účast | 72.00 % (108 z 150) | 61.27 % (87 z 142) | 63.04 % (87 z 138) | 66.92 % (87 z 130) | 62.79 % (81 z 129) |
2008[20] | 2012[21] | 2016[22] | 2020[23] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (39.02 %) | KSČM (30.0 %) | KSČM (17.3 %) | KDU-ČSL (18.75 %) |
2. | KSČM (26.82 %) | Pro Vysočinu (30.0 %) | ČSSD (15.38 %) | ANO (18.75 %) |
3. | ODS (10.97 %) | ČSSD (18.57 %) | STAN+SNK ED (15.38 %) | STAN+SNK ED (16.66 %) |
účast | 57.34 % (82 z 143) | 53.96 % (70 z 139) | 38.52 % (52 z 135) | 36.57 % (49 z 134) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 65,31 %, tj. 96 ze 147 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 70,92 %, tj. 100 ze 141 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (20 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (9 hlasů). Volební účast byla 74,81 %, tj. 101 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81,06 %, tj. 107 ze 132 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (47 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 72,99 %, tj. 100 ze 137 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (52 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů). Volební účast byla 73,88 %, tj. 99 ze 134 oprávněných voličů.[26]