Poříčí nad Sázavou

Poříčí nad Sázavou
Románský kostel svatého Petra
Románský kostel svatého Petra
Znak obce Poříčí nad SázavouVlajka obce Poříčí nad Sázavou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 632 (2024)[1]
Rozloha9,27 km²[2]
Katastrální územíPoříčí nad Sázavou
Nadmořská výška284 m n. m.
PSČ257 21, 257 22
Počet domů473 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduSázavská 57
257 21 Poříčí nad Sázavou
poricinadsazavou@atlas.cz
StarostaJan Kratzer
Oficiální web: www.poricinadsazavou.cz
Poříčí nad Sázavou
Poříčí nad Sázavou
Další údaje
Kód obce530441
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poříčí nad Sázavou je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde trvale přibližně 1 600[1] obyvatel, ale v létě je počet díky chatařům a chalupářům téměř dvojnásobný.

Ve vzdálenosti šest kilometrů severně leží město Pyšely, šest kilometrů jižně město Benešov, sedmnáct kilometrů severně město Říčany, 22 kilometrů jižně město Vlašim a 27 kilometrů jihozápadně město Sedlčany.

V raném středověku (11. století, cca 1050) patřilo území Poříčí pod správu hradiště z nedalekého Lštění, které bylo založeno za vlády knížete Břetislava I. S hradištěm vznikla za nedlouho i osada (cca 1090) a také filiální kostel, zasvěcený svatému Petru (cca 1125). Zanedlouho byla založena i nedaleká osada Balkovice a v ní byl založen ve 13. století (cca 1225) i kostel svatého Havla. Ten se stal i farním kostelem pro území Poříčí, Mrače a Čerčan. Mezi lety 1290- 1310 osada (obec) zanikla. Dnešní obec Poříčí nad Sázavou vznikla sloučením tří historických osad Poříčí, Kouty a Balkovice v 15. století. Balkovice se vyskytují v oficiálních pramenech v letech 1361–1395 a Kouty v letech 1318–1453. První písemná zmínka o Poříčí pochází z roku 1351. Obnovená obec se stala součástí kraje kouřimského. V noci z 19. na 20. května 1420 zde proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou, patrně u Městečka, ve které si táborité z obklíčení vojsky 1. křížové výpravy probili cestu na pomoc Praze – to připomíná i žulový památník z roku 1924. V roce 1454 se stal pánem Poříčí pan Zdeněk Kostka z Postupic, podporovatel Jiřího z Poděbrad proti Zdeňkovi ze Šternberka. Pánem Poříčí zůstal až do roku 1510. Poté se Poříčí dostalo pod vládu pánů z Konopiště, kde zůstalo až do 20. století.[4] Za druhé světové války se část obce stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Dotčená část obce ležela na levém břehu Sázavy a západně od tehdejší státní silnice PrahaBenešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 866 860 865 790 913 891 989 980 1 050 1 036 945 968 974 1 218 1 494
Počet domů 78 84 90 91 116 126 204 289 229 241 242 291 321 384 473

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[7]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[9]
  • 1945 země česká a správní i soudní okres Benešov[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1890 k obci patřily i Nespeky.[12]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[13]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci Poříčí nad Sázavou (831 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] výroba cementového zboží, 2 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, kovář, 4 krejčí, 2 lakýrníci, lom, mlýn, 4 obuvníci, 2 pekaři, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Poříčí nad Sázavou, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, zámečník a zahradník.

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Veřejná doprava 2012–2019

[editovat | editovat zdroj]

Autobusová doprava v roce 2012

[editovat | editovat zdroj]

V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Chocerady, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Vlašim.

Autobusová doprava v roce 2019

[editovat | editovat zdroj]

13. července[v kterém roce?] byla zrušena většina autobusových linek, např. linka Benešov – Poříčí nad Sázavou – Pyšely. Tyto linky byly nahrazeny linkou 337 BenešovPraha (na stanici metra Budějovická); některé autobusy této linky ale jezdí pouze v úseku BenešovNespeky. Autobus E67 na trase ChoceradyVranovBenešov zde zastavuje i nadále.

Obec se nachází v systému Pražské integrované dopravy. Samotné Poříčí nad Sázavou se nachází na kraji pásma 4, Mračí již začíná pásmo páté.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Po trati 210 v tomto úseku jezdilo[kdy?] v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o sobotách 13 osobních vlaků, v nedělích 10 osobních vlaků.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Petra z 12. století na návrší u návsi
  • Kostel svatého Havla z počátku 13. století s kryptou z 11. století (přestavěn neogoticky v 19. století)
  • Fara
  • Škola z roku 1757 (dnes sídlo obecního úřadu)
  • Kamenný most Františka Josefa I. přes Sázavu z roku 1850, vystavěný ze žulových kvádrů a stojící na šesti pilířích
  • Kamenný most přes potok Bystrý (Konopišťský potok) z let 1857–1858, údajně ze žulových kvádrů vyřazených při stavbě mostu přes Sázavu
  • Železniční most přes potok Bystrý z let 1895–1896, napojení na železnici od 18. ledna 1897.
  • Narodil se zde Ivan Bohdan Staněk (1828–1868), chemik, politik a obrozenecký básník
  • Josef Topol, český dramatik a básník (1935–2015) byl též místním rodákem
  • Dlouho zde pobýval Václav Pavlík (1901–1966) malíř, sochař, scénograf
  • Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Sázava – Čerčany – Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Davle.
  • Pěší turistika – Z obce vycházejí turistické trasy červená turistická značka Poříčí nad Sázavou – Konopiště, modrá turistická značka Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy a zelená turistická značka Poříčí nad Sázavou – Čerčany.
  • Horolezectví – V Měsíčním údolí u Konopišťského potoka se v opuštěném žulovém lomu provozuje lezecký sport. Popsány jsou čtyři desítky tras. Skály jsou vysoké do 20 metrů.[15]
  • Tramping – Měsíční údolí – trampská osada z r. 1924 (v typickém western stylu, první trampská osada v benesovském kraji a jedna z prvních v Českých zemích).[16]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historie a současnost - Oficiální stránky obce Poříčí nad Sázavou. www.poricinadsazavou.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 363. 
  13. Udělené symboly – Poříčí nad Sázavou [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1094. (česky a německy)
  15. Klasické lezecké cesty v Poříčí. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  16. Měsíční údolí - jedna z prvních trampských osad. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]