Požární ochrana je souhrn opatření, kterými lze zabránit vzniku požáru nebo omezit jeho ničivé důsledky.
V ČR je problematika požární ochrany upravena zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb[1] ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje každému člověku povinnost počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru. V případě, že již požár vznikne je stanovena povinnost poskytnout součinnost při jeho zdolávání kromě případu, že by to vedlo k vystavení se vážnému nebezpečí.
vyplývající z § 5 a § 6 zákona 133/1985 (stručné shrnutí hlavních povinností)
vyplývající z § 13 zákona 133/1985 (stručné shrnutí) Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající má povinnost zřídit požární hlídku v prostorách, kde splněny podmínky minimálně třech zaměstnanců a současně zvýšeného nebo vysokého požárního nebezpečí nebo v dalších vybraných případech, je-li tak stanovenou místní úpravou. Hlídka kontroluje dodržování předpisu a kontroluje, zda nevzniká požár. V případě vzniku požáru se podílí na hašení.
V ČR je pro přivolání jednotky požární ochrany používáno tísňové telefonní číslo "150".
Alternativně lze použít i jednotné evropské číslo tísňového volání "112".
Zákon o požární ochraně pamatuje v § 78 odst f) i na možnost vědomého bezdůvodného přivolání požární jednotky, což je posuzováno jako přestupek s možností uložení pokuty do 20 000 Kč.
Před odchodem vždy zkontrolovat: zdroj
Domácnost lze rovněž vybavit požárními hlásiči, které včas varují obyvatele domácnosti na přítomnost zplodin hoření požáru a zvyšují tak šanci na včasný únik před zplodinami hoření nebo uhašení vzniknuvšího požáru. Tyto musejí být v pravidelných intervalech 1x měsíčně nebo 1x pololetně, v závislosti na tom, zda jsou centralizovány nebo nikoliv, kontrolovány.[2] Pro případ požáru je vhodné vybavit domácnost také přenosným hasicím přístrojem či hasicím sprejem[3]. Pro omezení šíření požárů je vhodné nechat namontovat protipožární dveře, u kterých je vhodné sledovat především požární odolnost udávanou v minutách a kouřotěsnost[4].