Praděd

Praděd
	Vrchol Pradědu v zimě (pohled od jihu)
Vrchol	1491 m n. m.
Prominence	983 m ↓ Bohdašínské sedlo
Izolace	128 km → Sněžka
Seznamy	Tisícovky v Česku #5; Ultratisícovky #4; Nejprominentnější hory CZ #2; Nejizolovanější hory CZ #3; Hory Hrubého Jeseníku #1
Poznámka	Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Pradědský hřbet
Souřadnice	50°5′0″ s. š., 17°13′51″ v. d.
	Praděd
Povodí	Morava → Dunaj, Opava → Odra
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,^[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, proto nejvyšší bod Moravy leží přibližně 50 metrů od vrcholu. V současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál.

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Název

Staří Slované říkali hoře Stará vatra,^[3] koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora (Keilicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem). Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd.^[4] Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Moravský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.^[5]

Přístup

Praděd je přístupný z několika směrů. Na vrchol vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna, kterou kopíruje i zelená turistická značka (9 km). Turisticky je Praděd přístupný také po hlavní červeně značené hřebenovce od Červenohorského sedla (asi 10 km). Nejprudší výstup vede po modře značené cestě z Koutů nad Desnou kolem dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (asi 14 km s převýšením 800 m). Dalšími možnostmi jsou cesta od severovýchodu ze sedla Vidly nebo od jihozápadu ze sedla Skřítek.

Historie vysílače

Na vrcholu původně stála kamenná rozhledna, vysoká 32,5 m, postavená v letech 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Některé prameny uvádějí výšku rozhledny na 34 m.^[6] Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Původně se nazývala Habsburgwarte, v roce 1938 byla přejmenovaná na Adolf-Hitler-Turm. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se 2. května 1959. Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu (venkovský okres Saalfeld-Rudolstadt) v Durynském lese (něm. Thüringer Wald) v Německu.

S rozmachem televizního vysílání v 60. letech na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou nového vysílače, původně vysokého 162 m.^[7] Jako první byla vybudována asfaltová silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu. Výstavba vysílače byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m^[7] je za dobrého počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, vzácně, při dobré viditelnosti i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku.

Ochrana přírody

V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace. Předmětem ochrany je soubor celostátně unikátních a mimořádně zachovaných přírodních ekosystémů alpínského, subalpínského a montánního stupně a významných geomorfologických jevů, vzniklých kryogenní genezí. Nachází se v I. zóně CHKO Jeseníky.^[8]

Výškové kóty vrcholu

Jako výška vrcholu je nejčastěji uváděna hodnota 1491 m n. m., ale lze se setkat i s hodnotami 1491,3, případně 1492 nebo 1493 metrů. Stavbou vysílače byl vrchol hory ovlivněn, ale dle leteckého laserového skenování^[9] Zeměměřického úřadu se nejvyšší bod (1490,99 m) nachází u severní paty vysílače.^[10] Jako geodetický bod slouží střed antény (tudíž vrchol antény je ještě výše) televizního vysílače ve výšce 1616 m n. m. a bod stabilizovaný kamenem JV od vrcholu ve výšce 1487 m n. m.^[10]

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz
↑ Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3
↑ Strážci, ochránci a duchové našich hor Archivováno 28. 6. 2014 na Wayback Machine., Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi
↑ Archivovaná kopie. euro.e15.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
↑ CHYSKÝ, Čeněk. Jeseník. Světozor. 28.1.1932, roč. 32 (1931-1932), čís. 17, s. 270–271. Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23.
↑ Plán péče o Národní přírodní rezervaci Praděd na období 2016–2024 [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
↑ Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-25]. Dostupné online.

Související články

Euroregion Praděd

Externí odkazy

Slovníkové heslo Praděd ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Altvater v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praděd na Wikimedia Commons
Praděd na eJeseniky.com
Ski areál Praděd na Ceske-sjezdovky.cz
Praděd na Tisicovky.cz
Za tajemstvími nejvyšší hory Moravy

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[2] CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz

[3] Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3

[4] Strážci, ochránci a duchové našich hor Archivováno 28. 6. 2014 na Wayback Machine., Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi

[5] Archivovaná kopie. euro.e15.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.

[6] CHYSKÝ, Čeněk. Jeseník. Světozor. 28.1.1932, roč. 32 (1931-1932), čís. 17, s. 270–271. Dostupné online.

[:0-7] ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23.

[ppp2-8] Plán péče o Národní přírodní rezervaci Praděd na období 2016–2024 [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.

[9] Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.

[ZABAGED-10] Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Jesenické tisícovky

Hlavní vrcholy (55)	Praděd (1491 m) • Vysoká hole (1465 m) • Keprník (1423 m) • Velký Máj (1385 m) • Vozka (1377 m) • Malý Děd (1369 m) • Jelení hřbet (1367 m) • Břidličná hora (1358 m) • Dlouhé stráně (1354 m) • Šerák (1351 m) • Mravenečník (1344 m) • Vřesník (1343 m) • Pecny (1334 m) • Červená hora (1333 m) • Spálený vrch SV (1313 m) • Temná (1264 m) • Medvědí hřbet (1261 m) • Velká Jezerná (1249 m) • Černá stráň (1237 m) • Ostrý vrch (1230 m) • Medvědí vrch (1216 m) • Homole (1209 m) • Jelení loučky (1205 m) • Orlík (1204 m) • Malé loučky (1203 m) • Sokol (1187 m) • Malý Máj SZ (1186 m) • Ostružná (1184 m) • Velký Klín (1177 m) • Výrovka (1168 m) • Velký Klínovec (1167 m) • Lysý vrch (1128 m) • Polom (1128 m) • Šindelná hora (1126 m) • Tupý vrch (1123 m) • Medvědí louka (1111 m) • Černava (1103 m) • Žárový vrch (1101 m) • Lyra (1099 m) • Karliny kameny (1091 m) • Javorový vrch (1079 m) • Ztracený vrch (1078 m) • Hřbety (1058 m) • Šindelná hora JZ (1057 m) • Hradečná (1057 m) • Velké Bradlo (1051 m) • Troják (1050 m) • Žárový vrch SV (1045 m) • Hnědý vrch (1044 m) • Pytlák (1040 m) • Vysoká hora (1031 m) • Srnčí vrch (1026 m) • Ostruha (1023 m) • Zaječí hora (1012 m) • Ucháč (1010 m)

Vedlejší vrcholy (30)	Petrovy kameny (1447 m) • Žalostná (1352 m) • Spálený vrch (1313 m) • Velký Jezerník (1309 m) • Zámčisko S (1264 m) • Jelenka (1214 m) • Malý Jezerník (1208 m) • Hubertka (1198 m) • Medvědí vrch JV (1195 m) • Klínová hora (1179 m) • Kamzičí vrch (1173 m) • Medvědí hora (1167 m) • Prostřední vrch (1153 m) • Točník (1145 m) • Malý Klín (1101 m) • Lyra J (1097 m) • Velký Klín JZ (1093 m) • Obří skály (1084 m) • Šumný (1075 m) • Nad soutokem (1060 m) • Orlík Z (1056 m) • Nad Petrovkou (1050 m) • Černá stráň S (1047 m) • Stará hora (1045 m) • Velké Bradlo Z (1041 m) • Pytlácké kameny (1027 m) • Soukenná (1026 m) • Ostruha JV (1022 m) • Kopřivná (1019 m) • Žárový vrch JZ (1012 m)