V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty – pravda a nepravda. Hodnota pravda znamená, že výrok je pravdivý.
V algebře tvoří množina (pravda, nepravda) a na ní definované operace Booleovu algebru.
⊤ pravda
|
·∧· konjunkce
| ||
¬
|
↕
|
↕
| |
⊥ nepravda
|
·∨· disjunkce
| ||
Negace vzájemně mění pravdu za nepravdu a konjunkci za disjunkci |
V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty pravda (P, latinsky verum, ⊤, případně 1), a nepravda (N, latinsky falsum ⊥, případně 0). Logické spojky konjunkce a disjunkce jsou binární] logické funkce; vzájemně jsou propojeny de Morganovými zákony:
V elektrických obvodech a v počítačích se hodnoty pravda a nepravda reprezentují podle vhodně vybraných elektrických veličin, nejčastěji napětí. Ve standardní logice TTL se používají tyto úrovně napětí:
V jiných typech logických obvodů se používají jiné úrovně napětí, v moderních počítačích se pro snížení příkonu napětí pro logickou jedničku snižuje až k jednomu voltu.
U počítačových sběrnic se používá tak zvaná trojstavová logika. Znamená to pouze, že výstupy obvodů, které nejsou vybrány, jsou ve stavu vysoké impedance, aby neovlivňovaly výstupy právě vybraných obvodů.
Fuzzy logika a vícestavová logika používají více hodnot, než je pouze pravda a nepravda. Výrok tak může být pravdivý, nebo nepravdivý pouze částečně, můžeme také prohlásit, že pravdivost nebo nepravdivost výroků je neznámá.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Truth value na anglické Wikipedii.