Projekt 613 / třída Whiskey | |
---|---|
Ponorka třídy Whiskey s britskou fregatou HMS Rothesay (F 107) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Sovětské námořnictvo |
Typ | stíhací ponorka středního dosahu |
Lodě | 215 (SSSR) 21 (ČLR) |
Spuštění na vodu | 1951–1957 |
Osud | postupné vyřazení v 90. letech, 3 muzejní lodě |
Předchůdce | třída S |
Nástupce | Projekt 611 / třída Zulu |
Technické údaje | |
Výtlak | 1080 t (na hladině) 1350 t (pod hladinou) |
Délka | 76 m |
Šířka | 6,3 m |
Ponor | 4,6 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory |
Rychlost | 18 uzlů (na hladině) 13,5 uzlu (pod hladinou) |
Posádka | 52 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 2× 25mm kanón |
Projekt 613 (v kódu NATO třída Whiskey) je třída stíhacích ponorek středního dosahu, postavených v Sovětském svazu v době studené války. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno plných 215 ponorek této třídy (dalších 21 vzniklo v ČLR), která byla rovněž rozsáhle exportována. Celkem bylo spřáteleným zemím dodáno 37 ponorek projektu 613.
Ponorky projektu 613 byly vyvinuty jako náhrada druhoválečných ponorek třídy S. V jejich konstrukci byly využity zkušenosti ze studia čtyř německých ponorek typu XXI, které SSSR získal po druhé světové válce. Na rozdíl od oceánských ponorek typu XXI však projekt 613 představoval poněkud menší plavidla se středním dosahem (původní německé konstrukci v tomto ohledu mnohem více odpovídala sovětská třída Zulu).[1] Sovětské loděnice v Leningradu, Nikolajevu a Gorkém postavily mezi lety 1951–1957 plných 215 ponorek této třídy, což mělo nemalý vliv na fungování protiponorkové obrany NATO v Severním Atlantiku. Plavidla byla provozována po celou studenou válku a ještě v roce 1992 jich mělo Námořnictvo Ruské federace 20 kusů. Poté je však rychle vyřadilo.
Společnou výzbroj všech základních variant byly čtyři příďové a dva záďové 533mm torpédomety. Celkem ponorky nesly 12 torpéd či 24 námořních min. Pohonný systém tvořily dva dieselové motory a dva elektromotory. Ponorka dosahovala nejvyšší rychlosti 18 uzlů na hladině a 13,5 uzlu pod hladinou.
Dosud takovou ponorku vystavují jen 3 muzea na světě.[2]
Jedna z těchto ponorek projektu 613 z roku 1954 se měla přepravovat do Prahy z Albánie v roce 2008 a mělo se v ní vytvořit vojenské muzeum. Byla v provozu do roku 1999[3].