Projekt 949 / třída Oscar | |
---|---|
K-150 Tomsk | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 19 rozestavěno 13 dokončeno |
Osud | aktivní (2016) |
Předchůdce | Projekt 661 / Papa |
Nástupce | Projekt 885 / Graney |
Technické údaje Projekt 949 / Oscar I | |
Výtlak | 12 500 t (na hladině) 17 000 t (pod hladinou) |
Délka | 143 m |
Šířka | 18,2 m |
Ponor | 9 m |
Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
Rychlost | 17 uzlů (na hladině) 30 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 130 |
Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 650mm torpédomet 24× P-700 Granit |
Technické údaje Projekt 949A / Oscar II | |
Výtlak | 13 400 t (na hladině) 18 000 t (pod hladinou) |
Délka | 154 m |
Šířka | 18,2 m |
Ponor | 9 m |
Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
Rychlost | 18 uzlů (na hladině) 30 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 130 |
Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 650mm torpédomet 24× P-700 Granit |
Projekt 949 je třída jaderných ponorek Sovětského námořnictva. Jedná se o nosiče nadzvukových křižujících protilodních střel Granit vyvinuté primárně pro napadání svazů nepřátelských letadlových lodí. Ve dvou skupinách bylo postaveno celkem 13 ponorek této třídy. Z toho dva kusy patří k verzi Projekt 949 Granit (v kódu NATO Oscar I) a 11 k verzi Projekt 949A Antěj (v kódu NATO Oscar II). Šest dalších nebylo dokončeno. Další ponorky tohoto typu Rusko v současnosti nevyvíjí. Sedm ponorek je stále v aktivní službě.[1]
Na vývoji třídy pracovala konstrukční kancelář Rubin. Dvě ponorky Projektu 949 byly postaveny v letech 1979–1983 loděnicí v Severodvinsku. K Severní sovětské flotile byly přiřazeny jako K-525 Archangelsk a K-206 Murmansk. Obě ponorky byly vyřazeny roku 2001.
Třináct ponorek verze Projekt 949A bylo po roce 1982 postaveno rovněž v Severodvinsku. Stavba ponorek K-135, K-160 a K-325 nebyla dokončena. Stejný osud postihl tři jednotky projektu 949U.
Jednotky této třídy:[2]
Jméno | Verze | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
K-525 Archangelsk | Projekt 949 | 1980 | 30. prosince 1980 | vyřazena 1996 |
K-206 Murmansk (ex Minskij Komsomolec) | Projekt 949 | 1982 | 30. listopadu 1983 | vyřazena 1998 |
K-148 Krasnodar | Projekt 949A | 1985 | 30. září 1986 | aktivní |
K-173 Krasnojarsk | Projekt 949A | 1986 | 31. prosince 1986 | vyřazena 2010 |
K-132 Irkutsk | Projekt 949A | 1987 | 30. prosince 1988 | aktivní |
K-119 Voroněž | Projekt 949A | 1988 | 29. prosince 1989 | aktivní |
K-410 Smolensk | Projekt 949A | 1990 | 22. prosince 1990 | aktivní |
K-442 Čeljabinsk | Projekt 949A | 1990 | 28. prosince 1990 | aktivní |
K-456 Tver (ex Kasatka, Viljučinsk) | Projekt 949A | 1991 | 18. srpna 1992 | aktivní |
K-266 Orjol | Projekt 949A | 1992 | 30. prosince 1992 | aktivní |
K-186 Omsk | Projekt 949A | 1993 | 10. prosince 1993 | aktivní |
K-141 Kursk | Projekt 949A | 1994 | 30. prosince 1994 | 12. srpna 2000 ztracena při nehodě |
K-150 Tomsk | Projekt 949A | 1996 | 30. prosince 1996 | aktivní |
K-135 Volgograd | Projekt 949A | – | – | kýl založen 1993, stavba zrušena |
K-160 Barnaul | Projekt 949A | – | – | stavba zrušena |
K-329 Belgorod | Projekt 09852 (dříve projekt 949A) | 1992 | 23. dubna 2019 | kýl založen 1992, dokončována jako speciální ponorka |
Ponorky mají dvoutrupou konstrukci rozdělenou do deseti vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj tvoří čtyři 533mm torpédomety a dva 650mm torpédomety. Mimo torpéd mohou vypouštět například protilodní střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion) s dosahem 50 km. Hlavní údernou výzbroj tvoří 24 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit s doletem 550 km. Střely mohou být vypuštěny z ponořené ponorky. Pohonný systém tvoří dva reaktory a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost je 18 uzlů na hladině a 30 uzlů pod hladinou.
Ruské námořnictvo plánuje rozsáhlou modernizaci svých ponorek na nový standard projekt 949AM. Původní střely Granit nahradí 72 protilodních a protizemních střel typů 3M55 Oniks (v kódu NATO: SS-N-26 Strobile) a 3M54 Kalibr (v kódu NATO: SS-N-27 Sizzler). Modernizovány mají být rovněž střelecké, navigační a komunikační systémy, sonary, radary i systémy elektronického boje. Instalován má být vylepšený bojový řídící systém Omnibus-M.[3]