Propionaldehyd | |
---|---|
Struktura propionaldehydu | |
Obecné | |
Systematický název | propanal |
Triviální název | propionaldehyd |
Ostatní názvy | methylacetaldehyd, propaldehyd |
Anglický název | Propionaldehyde |
Německý název | Propanal |
Funkční vzorec | CH3CH2CHO |
Sumární vzorec | C3H6O |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 123-38-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 204-623-0 |
Indexové číslo | 605-018-00-8 |
UN kód | 1275 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 58,080 g/mol |
Teplota tání | −81 °C |
Teplota varu | 46–50 °C |
Hustota | 0,81 g/cm3 |
Dynamický viskozitní koeficient | 0,6 cP (20 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 20 g/100 ml |
Struktura | |
Dipólový moment | 2,2 D |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R11 R36/37/38 |
S-věty | (S2) S9 S16 S29 |
NFPA 704 | 3
2
2
|
Teplota vznícení | 175 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Propionaldehyd, též propanal je organickou sloučeninou ze skupiny aldehydů. Vzorec této sloučeniny je CH3CH2CHO, strukturálně se jedná o izomer acetonu.
Za pokojové teploty je propionaldehyd bezbarvá kapalina, která nepatrně dráždivě páchne po ovoci.
Propionaldehyd se připravuje hlavně Fischerovou–Tropschovou syntézou, při které dochází k reakci mezi vodním plynem a ethenem za přítomnosti kovového katalyzátoru:
Dá se také připravit oxidací propan-1-olu (z propan-2-olu vznikne aceton).
Propionaldehyd se používá hlavně k přípravě trimethylolethanu zkapalněním s methanolem. Tento proces je důležitý v produkci alkydických pryskyřic.