Prostituce v Ugandě je podle trestního zákoníku z roku 1950 nezákonná, přesto je v zemi rozšířená.[1][2][3] Mnoho lidí se živí prostitucí z důvodu chudoby a nedostatku jiných pracovních příležitostí. Podle studie provedené v roce 2008 v Kampale, se prostitucí živí i učitelé, aby tak zvýšili svůj příjem. Sexuální pracovnice si může vydělat měsíčně okolo 1,5 milionu ugandských šilinků, zatímco středoškolský učitel by si stejnou částku vydělal za rok.[4] V zemi žije také mnoho keňských prostitutek.[3] Mezi vážné problémy v Ugandě patří sex trafficking,[5] HIV[6] a dětská prostituce.[7]
V roce 2003 ugandské úřady nařídili sexuálním pracovnicím zaplatit daň 9 tisíc ugandských šilinků, aby mohly působit ve městě Malaba.[8] Ve stejném roce se setkali poslanci s prostitutkami, které se obávaly „policejního obtěžování“ a snažily se poslance přesvědčit, že není správné aby byly policisty zatýkány zatímco čekají na své klienty.[9]
V roce 2016 vypuklo v Kampale násilí mezi ugandskými a keňskými prostitutkami. Keňské prostitutky si účtovaly nízkou cenu a místní prostitutky se tím cítily okradeny o své zákazníky. Místní vůdci do sporu zasáhli a Keňanky souhlasily, že si budou za své služby účtovat stejné ceny jako ostatní. Dvě z Keňanek byly při incidentech zraněny. Ve snaze zastavit příliv keňských prostitutek do země plánovaly úřady účtovat registrační poplatek.[3]
Mnoho prostitutek působí ve městě Lyantonde, kde často zastavují řidiči dálkové nákladní dopravy a jež leží na hlavní silnici z Kampaly do hlavního města Rwandy, Kigali. Tato oblast má také nejvyšší míru prevalence HIV v zemi, která činí téměř dvojnásobek celostátního průměru.[10]
Uganda je v první desítce zemí s nejvyšší prevalencí HIV. Jednou z vysoce rizikových skupin obyvatelstva jsou prostitutky. V roce 2013 byla mezi nimi prevalence HIV 34,2 %.[6] Problémem je neochota klientů používat při pohlavním styku kondomy a za nechráněný sex nabízí mnohonásobně více peněz.[10]
Uganda je zdrojovou, tranzitní i cílovou zemí pro ženy a děti, které se stávají oběťmi sex traffickingu. Ugandské dívky i chlapci jsou nuceny k prostituci. Pro domácí síť se náboráři zaměřují na dívky a ženy ve věku 13 až 24 let. Dívky jsou pak nabízeny jako prostitutky zejména v blízkosti sportovních turnajů a projektů výstavby silnic. Podle zpráv mezinárodní organizace je většina obětí obchodu s lidmi z Ugandy.[5]
Jihosúdánské děti v uprchlických táborech na severu Ugandy jsou ohroženy obchodem s lidmi. Mladé ženy jsou nejzranitelnější ve vztahu k mezinárodnímu obchodu, kdy často hledají zaměstnání jako služebné v domácnostech na Blízkém východě a jsou podvodně rekrutovány a poté nuceny k prostituci. Uganďanky tak jsou vystaveny sex traffickingu v SAE, Saúdské Arábii, Ománu, Kataru, Kuvajtu, Iráku, Íránu, Egyptě, Turecku a Alžírsku.[5]
Přestože ugandská vláda vydala v roce 2016 úplný zákaz svým občanům cestovat do zahraniční za účelem zaměstnání v domácnostech, licencované i nelicencované agentury tento zákaz obcházejí tím, že posílají ženy přes Keňu a Tanzanii. Stále více organizovaní obchodníci s lidmi jsou často přátelé nebo rodinní příslušníci obětí či se často vydávají za bohaté ženy nebo pracovní náboráře a slibují lidem ze zranitelných vrstev dobře placenou práci v zahraničí nebo v ugandských metropolitních oblastech. Někteří překupníci hrozí svým obětem, že uškodí jejich rodinám nebo jim zabavují cestovní doklady.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prostitution in Uganda na anglické Wikipedii.