Pryskyřník plazivý | |
---|---|
Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
Rod | pryskyřník (Ranunculus) |
Binomické jméno | |
Ranunculus repens L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) je vytrvalá jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých.
Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky (délky) 10–70 cm, někdy dorůstá až 1 m.[1][2] Lodyha je plazivá až vystoupavá lysá až roztroušeně chlupatá, s dlouhými kořenujícími výběžky.[1] Listy jsou střídavé, přízemní jsou dlouze řapíkaté, lodyžní jsou s kratšími řapíky, nejhořejší až přisedlé. Čepele přízemních listů jsou trojčetné, úkrojky jsou řapíkaté a hluboce trojdílné až trojsečné, krátce řapíkaté, nepravidelně hluboce zubaté.[1] Lodyžní listy jsou trojdílné, podobné přízemním, všechny listy jsou lysé až roztroušeně chlupaté. Květy jsou zlatožluté, květní stopky hustě přitiskle chlupaté.[1] Kališních lístků je 5, jsou odstálé, na vnější straně chlupaté, brzy opadávají.[1][3] Korunní lístky jsou zlatožluté, široce vejčité, nejčastěji 7–12 mm dlouhé. Kvete v květnu až v srpnu.[3] Plodem je nažka, která je asi 2,5–3,5 mm dlouhá, lysá, na vrcholu zakončená krátkým hákovitě zakřiveným zobánkem, nažky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozómů je 2n=16 nebo 32.[3]
Pryskyřník plazivý je široce rozšířen téměř po celé Evropě, málo až s přesahem do severní Afriky, také roste místy v Asii na východ až po Japonsko. Člověkem zavlečen je ale i mnohde jinde, např. v Severní Americe, kde je místy zdomácnělý, dále je udáván adventivní výskyt ve Střední a Jižní Americe, na Novém Zélandu, v Austrálii a na některých ostrovech v Tichém oceánu.[4][5] V České republice je to velmi hojný druh rozšířený od nížin až do hor. Vyhledává často vlhčí stanoviště bohaté dusíkem, jako jsou různé typy vlhkých ruderálů, ve vlhkých loukách nebo v luzích.[1]