Ptačinec hajní | |
---|---|
Ptačinec hajní | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
Rod | ptačinec (Stellaria) |
Binomické jméno | |
Stellaria nemorum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptačinec hajní (Stellaria nemorum) je vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých.
Jedná se o trsnatou rostlinu s tenkým plazivým oddenkem, která dorůstá výšky 20–60 cm.[1] Má oblou, tenkou lodyhu, lámavou v uzlinách, která je minimálně ve spodní části chlupatá.[2] Na ní jsou řídce rozmístěny listy, přičemž dolní jsou vejčité a dlouze řapíkaté, zatímco horní jsou přisedlé nebo velmi krátce řapíkaté, vejčitě kopinaté a dlouhé až 8 cm. Po krajích jsou listy rovné a brvité.
Ptačinec hajní kvete bíle na dlouhých květních stopkách od května do července.[2] Květy v řídkých vidlanech mají tři čnělky a jsou velké až 2 cm.[1] Podepřené jsou bylinnými listeny podobajícími se horním listům. Korunní lístky dorůstají asi dvojnásobné délky než kalich a jsou přibližně do tří čtvrtin rozeklané.[2] Tobolka se otvírá šesti chlopněmi.[3]
Vyskytuje se v nížinách téměř po celé Evropě s výjimkou nižších poloh západní Evropy a úplného jihu kontinentu.[2]
V Česku roste hojně od pahorkatin do hornatých území, v nížinách jen na vhodných stanovištích,[1] tedy vlhkých a stinných místech v lesích, lužní lesích, na březích a prameništích. Dává přednost kyprým a vlhkým hlinitým půdám s vysokou hladinou spodní vody.[2]