Pussy Riot

Pussy Riot
Základní informace
PůvodRusko Moskva, Rusko
Žánrypunk rock, riot grrrl, Oi![1]
Aktivní roky2011–dosud
OceněníLennonOno Grant for Peace (2012)
Cena Hannah Arendtové (2014)
Cena Václava Havla za kreativní disent (2014)
WebOficiální web
Současní členové
Jekatěrina Samucevičová a další
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pussy Riot v Moskvě 

Pussy Riot /pʊsi rīət/ je ruská feministická punk rocková protestní skupina se sídlem v Moskvě. Skupina byla založena v říjnu 2011 a má variabilní počet členek ve věku od 20 do 31 let. Skupina je známá pořádáním neohlášených provokativních vystoupení. Tato vystoupení byla doposud většinou nelegální a probíhala na různých často neobvyklých místech: na stanicích metra, střechách trolejbusů, na Rudém náměstí v Moskvě nebo v luxusních buticích navštěvovaných především ruskou vyšší třídou.

Ve své tvorbě se skupina Pussy Riot zabývá problémem nerovnoprávnosti pohlaví, poukazuje na nespokojenost s ruskou vládou a kritizuje různé druhy diskriminace. Podporuje hnutí LGBT v Rusku.[2]

Hlavním objektem jejich kritiky a verbálních útoků je ruský prezident Vladimir Putin,[3] kterému vyčítají sexismus a podporu patriarchálního systému.[4][5]

Členky skupiny vystupovaly pod pseudonymy. Během svých vystoupení stejně jako při rozhovorech s novináři měly až do svého uvěznění hlavy a tváře zakryty barevnými kuklami. Bez ohledu na počasí byly oblečeny v lehkých šatech a barevných punčocháčích. Skupina se nadále snaží získávat nové členky pomocí internetu, zvláště sociální sítě Facebook.

2012

[editovat | editovat zdroj]

Události v Katedrále Krista Spasitele

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. února 2012 pět členek skupiny Pussy Riot vešlo do moskevské Katedrály Krista Spasitele a před ikonostasem začaly křičet text písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“ kritizující ruského prezidenta Vladimira Putina a zostuzující ruského patriarchu Kirilla a další duchovní. Po několika frázích písně byly vyvlečeny bezpečnostní službou z chrámu. Text písně, který skupina nazývá „punkovou modlitbou“, také kritizoval propojení ruské pravoslavné církve, prezidenta Putina, dalších politických představitelů a tajné služby FSB.

Katedrála Krista Spasitele v Moskvě

Skupina se pokusila přednést tuto svou punkovou modlitbu již o dva dny dříve, 19. února 2012, v Bogojavlenském chrámu v Moskvě. Na vystoupení si přinesly také zesilovací aparaturu a světla. Dívky začaly tancovat, než však stihly použít zesilovací aparaturu a světla, byly bezpečnostní službou vyvedeny mimo chrám. Vystoupení žen nevzbudilo tehdy takovou pozornost, protože bylo provedeno v době, kdy v chrámu nebylo mnoho návštěvníků.

Filmové záznamy z obou zmíněných vystoupení byly dodatečně doplněny o hudbu a celý text písně. Pak byly použity ve videoklipu, který byl umístěn na internet.[6]

Nově zvolený prezident Putin se krátce po incidentu omluvil svým příznivcům a Ruské pravoslavné církvi.[7]

3. března 2012 byly zatčeny Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, podezřelé z účasti na obou akcích.[8] V polovině března 2012 byla zadržena třetí členka skupiny Jekatěrina Samucevičová, která už byla dříve vyslýchána jako svědkyně. 18. března byla všem třem ženám vazba prodloužena[7] a byly zadržovány až do soudu. Před budovou soudu, který rozhodoval o prodloužení vazby, demonstrovali příznivci i odpůrci skupiny. Ruský ombudsman Vladimir Lukin navrhl propuštění obviněných z vazby. Prokuratura však připravila obvinění podle § 213 ruského trestního zákoníku. Akce Pussy Riot byla kvalifikována jako výtržnictví s charakterem organizovaného zločinu, za což obviněným hrozil až sedmiletý trest vězení.[7] Podle obhájců obviněných byla obvinění nesprávně kvalifikována, protože činem skupiny nebyl poškozen majetek ani nebyl nikdo zraněn.[zdroj?] V ruských médiích je často zmiňováno poškození cítění věřících. Podle průzkumu veřejného mínění považovalo 46 % Rusů eventuální sedmiletý trest vězení za odpovídající vážnosti přestupku.[zdroj?]

Soudní proces

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Proces s Pussy Riot.

Soudní proces se skupinou začal 30. července 2012, přelíčení bylo vysíláno v přímém přenosu na internetu.[9][10] Stíhané členky uvedly, že byly přemlouvány, aby se přiznaly, v tom případě že budou propuštěny. Zpěvačky se však přiznat odmítly.[11] Dne 17. srpna byly moskevským soudem shledány vinnými ze spáchání výtržnictví v pravoslavném chrámu a odsouzeny k dvěma letům vězení. Zdůvodnění rozsudku se mimo jiné odvolává na „urážku Boha“,[12] což podle některých názorů vykazuje znaky inkvizice.[13] Odsouzené se odvolaly, odvolací řízení se konalo v říjnu 2012. Jekatěrině Samucevičové byl trest zmírněn na podmíněný, ostatním členkám byl potvrzen předchozí verdikt.[14]

Reakce na uvěznění

[editovat | editovat zdroj]

Proces s Pussy Riot se stal jednou z celosvětově nejsledovanějších ruských událostí od rozpadu Sovětského svazu.[15] Podporu odsouzeným Pussy Riot vyjadřovali lidé po celém světě.[16] Stoupenci ruských punkových umělkyň uspořádali po celém světě přes čtyři desítky protestních akcí, které se konaly například v Paříži, Londýně, Sydney, Washingtonu, Tel Avivu či v Kyjevě. Hudební manažer Romek Hanzlík řekl:

Je naprosto zřetelné, že vláda nebo Putin se snaží zastrašit opozici. A samotná rétorika toho rozsudku, jako narušení veřejného pořádku, je jako ze 70. a 80. let, jakou používal komunistický režim v tehdejším Československu.[16]

  • Rusko - Ruský televizní komentátor Arkadij Mamontov obvinil ve státní televizi Rossija-1 Pussy Riot z toho, že svou „punkovou modlitbu“ provedly na popud Borise Berezovského a „jakýchsi neznámých Američanů“. Protodiakon Andrej Kurajev, známý svými liberálními postoji,[zdroj?] označil Mamontovův dokument za „školu šíření nenávisti“ a řekl:

„Nefandím ani těm dívkám, ani Berezovskému ... Ale proč jitření instinktů vskutku živočišných vydávat za vzor křesťanských ctností? Proč dál rozhojňovat hřích?“[17].

Kurajev vystoupil proti přísnému trestu pro Pussy Riot[18][19] a upozorňoval, že pokud lidé mají dojem, že ty tři mladé ženy jsou nepřítelkyněmi církve, je to velice smutné – už proto, že udělat z někoho nepřítele církve znamená činit ho velkým.[20]. Podpora skupiny Pussy Riot se stala příčinou propuštění protodiakona Kurajeva z Moskevské církevní akademie.[21] Na rozdíl od Andreje Kurajeva jáhen (diakon) Ruské pravoslavné církve Sergej Baranov se kvůli nesouhlasu s rozsudkem nad Pussy Riot dobrovolně zřekl svého kněžského svěcení.[22] Na Facebooku zveřejnil Baranov dopis, v němž dvouletý nepodmíněný trest nad členkami Pussy Riot označil za „pobuřující“ a postoj církve za „lživý a licoměrný“:

Já, nesloužící klerik Tambovské eparchie diakon Sergej Baranov oficiálně vyhlašuji svůj úplný a bezpodmínečný rozchod s Ruskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu a žádám, aby mne zbavila posvátné hodnosti (diakona). Zůstávám věřícím křesťanem, ale zůstat v jedné církvi s lháři, prospěcháři a pokrytci nepovažuji za možné ... Kauza Pussy Riot ještě víc izolovala ruskou pravoslavnou církev od okolního světa, který i bez toho považuje Rusko za agresivní a nesvobodnou zemi.[23][24]

Na vlastní žádost byl Sergej Baranov zbaven vysvěcení. Poté uvrhla pravoslavná církev tohoto bývalého kněze do klatby.[25][26][27] Reportér listu „Novaja Gazeta“ v článku „Umlčet jáhna Baranova“ popsal, jak si po zveřejnění dopisu u duchovního podávali dveře nejvyšší představitelé oblasti, církve i příslušníci tajné služby FSB[28]. Poté, co ho podpořil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg[29] (TOP 09), se rozhodl odjet do České republiky a požádal o politický azyl,[30][31] který mu České ministerstvo vnitra udělilo v dubnu 2013 roku.[32][33]

Osobnosti podporující skupinu Pussy Riot na festivalu Trutnov Open Air Festival (2012), zleva: John Cale, Eva Pilarová, Tomáš Hanák, Jiří Lábus, Břetislav Rychlík, Dáda Fajtlová (účastnice festivalu), Dáša Vokatá, Vratislav Brabenec a Martin Věchet (pořadatel)

Předsednictvo TOP 09 je toho názoru, že projevit slabost vůči autoritativním režimům je vždy chybným krokem[40].

Favorit prezidentské volby Jan Fischer rovněž poznamenal:

Mrzí mě, že premiér Petr Nečas tak tvrdým způsobem a bez zjevného důvodu zaútočil proti obráncům lidských práv v Tibetu a v Rusku... Demokracie se svobodou projevu stojí a padá[43].

Mladí křesťanští demokraté na svém sjezdu vystoupení členek kapely Pussy Riot odsoudili. „Odmítáme zuřivou mediální štvanici obhajující zneužití hlavní ruské katedrály k předem promyšlené kampani urážející pravoslavnou církev i křesťanství vůbec“, uvádí se mimo jiné v jejich prohlášení [44]

Kardinál Dominik Duka v rozhovoru pro Český rozhlas konstatoval, že média nahlíží na celou událost jen z jedné strany a nezasazují ji do celého kontextu, ve kterém se ctí city a tradice druhých lidí.[45] Jednání skupiny Pussy Riot označil jako hulvátské, připomínající řádění Stalina.[46] Během rockového festivalu v Trutnově se několik tisíc účastníků festivalu (včetně některých organizátorů a účinkujících) nechalo hromadně vyfotografovat s transparentem Freedom for Pussy Riot (česky Svobodu pro Pussy Riot).[47]

Odsouzené členky

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Naděžda Tolokonnikovová.
Naděžda Tolokonnikovová, Jekatěrina Samucevičová a Marija Aljochinová před soudem

2013

[editovat | editovat zdroj]

Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, které byly zatčeny v březnu 2012, byly společně propuštěny z vězení v prosinci 2013. Poté veřejně prezentovaly své odhodlání se zasazovat o nápravu poměrů v ruských věznicích, nikoli však pod jménem Pussy Riot.[58]

2014

[editovat | editovat zdroj]

6. února 2014 se bývalé členky Pussy Riot Aljochinová a Tolokonnikovová zúčastnily koncertu Amnesty International v Brooklynu, při kterém je pozvala na jeviště americká zpěvačka Madonna.[59]

V únoru 2014 se Aljochinová, Tolokonnikovová a další tři členky Pussy Riot pokusily uspořádat veřejné vystoupení při příležitosti konání Zimní olympiády ve městě Soči. Při improvizovaném koncertě zpívaly píseň Putin nás naučí milovat svoji vlast. Toto shromáždění bylo rozehnáno uniformovanými pořádkovými hlídkami, a to s použitím klacků, obušků a slzného plynu. Několik účastníků happeningu utrpělo zranění a byli ošetřeni v nemocnici.[60][61]

V březnu 2014 se Aljochinová a Tolokonnikovová staly terčem útoku několika mužů ve městě Nižnij Novgorod. Byly zde polity barvou.[62]

V červenci 2014 podaly Aljochinová a Tolokonnikovová žalobu u Evropského soudu pro lidská práva. Požadují 120 000 eur od ruského státu za morální škody způsobené vězněním.[63]

V listopadu 2014 český prezident Miloš Zeman v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán označil Pussy Riot za „pornografickou skupinku“, která je podle něj vinna „minimálně trestným činem výtržnictví v pravoslavném chrámu, nehledě na to, že jedna její členka se účastnila veřejné soulože v pokročilém stadiu těhotenství.“ Vzápětí se Zeman zeptal moderátora, zda ví, co je to „passy“ (moderátor ihned opravil nesprávnou výslovnost),[64] a hned si sám odpověděl: „Kunda. V textech této skupiny je kunda sem, kunda tam, opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej“. (Ve skutečnosti se ale v žádném textu Pussy Riot, kromě písně „Straight Outta Vagina“ z roku 2016,[65] nevyskytuje anglické slovo „pussy“.[66]) Ve stejném rozhovoru vyjmul z kategorie politických vězňů také Michaila Chodorkovského.[67]

Asi deset dní nato se Aljochinová a Tolokonnikovová (té se týkala Zemanova narážka na „jednu členku, která se účastnila veřejné soulože“) během své návštěvy Velké Británie vyjádřily k Zemanovým výrokům. Pro deník The Guardian prohlásily, že Zeman je jedním z evropských levicových politiků, kteří nerozumí dění v Rusku. Dále uvedly, že Zeman nerozumí punku, pročež by se k jejich produkci neměl vyjadřovat, a na závěr jeho výroky označily za chování „typického patriarchálního hlupáka“.[68][69][70] V rozhovoru pro Českou televizi se vyjádřily diplomatičtěji: „Je dost zvláštní, že český prezident neviděl rozdíl mezi kontrakulturou a alternativní kulturou, kterou je také punková kultura, a oficiální kulturou, v níž se pohybuje on.“[70][71] Prezident Zeman kontroval výzvou českým médiím, aby zveřejnila dle jeho soudu „pornografické“ fotografie Tolokonnikovové z roku 2008 při happeningové souloži v Národním biologickém muzeu v Moskvě.[72] Tato akce však s Pussy Riot přímo nesouvisela; šlo o akci street-artové skupiny Vojna, jejíž členkou Tolokonnikovová tehdy byla. Při této akci Tolokonnikovová skutečně souložila ve vysokém stupni těhotenství se svým mužem, a to před transparentem skupiny za přítomnosti asi 12 dalších osob a fotografa.[73][74]

2018

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2018 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že ruské soudy v případu koncertu v moskevském chrámu v roce 2012 porušily práva odsouzených a evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Dle ESLP navíc měl Ruský nejvyšší soud případ znovu otevřít a původní rozsudky zrušit. V listopadu 2019 Rusko třem odsouzeným členkám skupiny vyplatilo 37 000 eur (950 000 korun).[75]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Skupina byla v září 2012 nominována na cenu Andreje Sacharova, která se uděluje osobnostem zasazujícím se o lidská práva a svobodu. Na ocenění je doporučili poslanci Evropského parlamentu, který cenu uděluje.[76] Cenu však skupina nakonec nezískala.[77]

V roce 2014 získala skupina Cenu Václava Havla za kreativní disent[78].

Film

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byl o skupině natočen britsko-ruský dokumentární film Pussy Riot: A Punk Prayer (rusky Показательный процесс: История Pussy Riot) režisérů Mike Lernera a producenta Maxima Pozdorovkina[79][15]. Zabývá se především průběhem soudního procesu s Pussy Riot a obsahuje také rozhovory s rodinnými příslušníky členek skupiny. Dokument je jedním z 15 nominovaných na ocenění Oscar za nejlepší dokumentární film 2014.[80][81] Byl také odměněn zvláštní cenou poroty v kategorii dokumentární světový film na americkém festivalu nezávislých filmů Sundance[82].

Název

[editovat | editovat zdroj]

Podle jedné z členek je název kapely odvozen z následující metafory: Ženský pohlavní orgán je poddajný a přijímá, co je do něj vloženo. Sexisté mají představu, že ženy by měly být stejně submisivní. Vladimir Putin říká Rusům, jak mají žít. Pussy Riot se chce vzepřít tomuto zavedenému společenskému pořádku.[83]

Český překlad

[editovat | editovat zdroj]

Kontroverzní společenská přijatelnost názvu Pussy Riot vychází z dvojznačnosti anglického slova „pussy“, které má význam zdrobněliny pro kočku (kotě, kočíčka, číča,..), zbabělce, tak i vulgárního výrazu pro ženský pohlavní orgán (kunda, píča,…), analogicky k českému výrazu „číča“. Výraz Pussy se používá například v anglickém názvu Vrby pestré (Salix discolor) - Pussy willow. Podobným příkladem může být například název kapely Revolting Cocks, kde slovo „cock“ nese význam jak pro mužský pohlavní orgán, tak i pro kohouta. V českém prostředí se jako příklad nabízí aktivistická umělecká skupina Ztohoven.

Časopis Týden navrhuje několik možných překladů názvu kapely do českého jazyka. Možnými překlady jsou například: Kundí virvál, Kundí rachot nebo Vzpurné číči.[84]

Pavlína O’Toole dává název do souvislosti s bojovně feministickou názorovou orientací členek kapely. Pussy Riot je podle ní zažité slangové pojmenování pro běsnící ženy, „zejména pokud mají zrovna svůj čas v měsíci a hormóny pracují“. Poznamenává také, že slovo pussy se správně vyslovuje /pusy/. Slovo pussy vyslovované jako /pasy/ znamená „hnisavý“.[85]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pussy Riot na polské Wikipedii.

  1. ↑ (rusky)"Блевать хочется от гомофобных законов", Группа Pussy Riot Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine., dp.ru, 22. února 2012
  2. ↑ (rusky)Владислав Моисеев, Бунт феминизма Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine., rusrep.ru, 24. února 2012
  3. ↑ Alexis Zimberg. Moscow's Merry Pranksters. Foreign Policy. Foreign Policy, 2012-03-03. Dostupné online [cit. 2012-03-20]. (anglicky)  Archivováno 4. 3. 2012 na Wayback Machine.
  4. ↑ FLINTOFF, Corey. In Russia, Punk-Rock Riot Girls Rage Against Putin [online]. NPR.com, 2012-02-08 [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Pussy Riot [online]. bg.ru [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19. (rusky) 
  6. ↑ (rusky)Pussy Riot уже выступали в церкви Archivováno 6. 7. 2012 na Wayback Machine.
  7. ↑ a b c Tagesthemen. ARD Mediathek. ARD Mediathek, 2012-03-18. Dostupné online [cit. 2012-03-20]. (německy) [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Plastici protestují proti věznění a šikaně Pussy Riot. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-05-03 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Lidovky.cz. Soud s Pussy Riot za „punkovou modlitbu“ začne za týden [online]. [cit. 2012-07-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Lidovky.cz. Odmítáme přiznat vinu, řekly u soudu punkerky Pussy Riot [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČT24.cz. Pussy Riot se omluvily věřícím, vinu ale nepřiznaly [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ Dva roky vězení, zní verdikt soudu pro členky Pussy Riot za výtržnictví v chrámu, článek, včetně audio, Český rozhlas, www.rozhlas.cz, 17. 8. 2012
  13. ↑ Rusko se předvedlo jako říše zla, píše k Pussy Riot ruský tisk [online]. Lidovky.cz, 2012-08-20 [cit. 2012-08-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b iHNed.cz. Soud zmírnil trest pro jednu z punkerek z Pussy Riot, odejde s podmínkou [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Punkové Sundance: Případ Pussy Riot není mýdlová opera // Česká televize 23. 1. 2013 17:35
  16. ↑ a b Podporu odsouzeným Pussy Riot vyjadřovali lidé po celém světě, včetně Česka // Český rozhlas 17. srpna 2012 v 21:42
  17. ↑ Libor Dvořák: Výroky Petra Nečase o dalajlámismu a podpoře Pussy Riot Archivováno 3. 11. 2012 na Wayback Machine. // Český rozhlas 12. září 2012 v 16:15
  18. ↑ Vtrhly do kostela a zazpívaly Putinovi punkovou modlitbu, teď jim hrozí 7 let vězení. Český zápas: týdeník církve československé husitské. 22. dubna 2012, roč. 92, čís. 17, s. 4. Protodiakon Andrej Kurajev všechny účastnice punkové modlitby od počátku hájí. Dostupné online [PDF, cit. 2013-12-31]. ISSN 0323-1321. 
  19. ↑ Jiří Just, Zničte Čečensko, vyzývají Ameriku nacionalisté z Ruska Archivováno 13. 6. 2013 na Wayback Machine. 23.4.2013 v 19:14
  20. ↑ Pussy Riot před soudem a nový kostel při akademii ruské tajné služby // Český rozhlas 4. srpna 2012 v 09:05
  21. ↑ (rusky) Кураев связал свое увольнение с «голубым скандалом» и Pussy Riot Lenta.ru 31. prosince 2013 r. v 10:48
  22. ↑ «С Pussy Riot Церковь зашла слишком далеко» [online]. Izvestija, 20 августа 2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  23. ↑ BARANOV, Sergej. ОТКРЫТОЕ ПИСЬМО ПАТРИАРХУ КИРИЛЛУ [online]. Facebook, 19. srpna 2012 v 14:53 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (rusky, anglicky) 
  24. ↑ Processo Pussy Riot: parla Sergey Baranov, Diacono della Diocesi di Tambov [online]. MARTEDÌ 21 AGOSTO 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  25. ↑ KONEČNÝ, Jakub. Pop protestoval proti věznění Pussy Riot. Vyobcovali ho z církve [online]. 13.9.2012 07:59 [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. 
  26. ↑ Medvěděv o Pussy Riot: Je mi z nich špatně, ale stačila by podmínka [online]. Česká televize, 12. Zář, 2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ Pravoslavného kněze uvrhli do klatby. Kvůli Pussy Riot [online]. Lidovky.cz, rev. 12.09.2012 22:23 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ КАНЫГИН, Павел. Заткнуть диакона Баранова [online]. Новая газета, 23-08-2012 19:12:00 [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-01. (rusky) 
  29. ↑ Na kněze kvůli Pussy Riot uvrhli klatbu. Zastal se ho Schwarzenberg [online]. Lidové noviny, 11. prosince 2012 7:00. Dostupné online. 
  30. ↑ Ruský jáhen potrestaný za Pussy Riot chce azyl v Česku. Novinky.cz [online]. Borgis, pátek 22. března 2013, 17:53 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  31. ↑ BROLÍK, Tomáš. Orthodox Riot [online]. Ihned.cz, 11. 4. 2013, rev. 11. 4. 2013 17:38 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  32. ↑ ŠVEC, Michael. Ruský pravoslavný kněz, který se zastal Pussy Riot, dostal v Česku azyl. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, pátek 24. května 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ Ruský kněz Baranov dostal v Česku azyl. Pronásledovali jej kvůli podpoře Pussy Riot [online]. Ihned.cz, 25. 5. 2013, rev. 25. 5. 2013 10:01 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Čeští hudebníci pořádají koncert na podporu uvězněných Pussy Riot [online]. ČeskéNoviny.cz, 2012-05-03 [cit. 2012-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-13. 
  35. ↑ TESAŘ, Václav. Čeští muzikanti podpoří PUSSY RIOT [online]. spark-rockmagazine.cz, 2012-05-04 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  36. ↑ Podpora Pussy Riot a Dalajlámy škodí českému vývozu, říká Nečas [online]. TV Nova, 10.9.2012 v 22:22 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ LIDSKÁ PRÁVA VERSUS OBCHOD: Ustrašený Nečas dal v Rusku přednost obchodu. Znovu odsoudil Pussy Riot [online]. TV Nova, 27.5.2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  38. ↑ Podpora Pussy Riot a Dalajlámy škodí českému vývozu, říká Nečas [online]. TV Nova, 10.9.2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ Stydíme se za Nečase [online]. Ihned.cz, 11. 9. 2012, rev. 11. 9. 2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b TOP 09: Nečas mohl zpochybnit směřování zahraniční politiky [online]. Deník.cz, 11.9.2012 14:11 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  41. ↑ Schwarzenberg se kvůli Tibetu ostře pustil do Nečase. Aktuálně.cz [online]. Economia, 11.9.2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  42. ↑ POLÁK, Michal. Schwarzenberg: Postoj Nečase k Pussy Riot mě šokoval [online]. Tiscali.cz, 11.9.2012 07:47 [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. 
  43. ↑ Nečas pobouřil Schwarzenberga: Přebíráme čínskou propagandu! [online]. Týden.cz, 11.09.2012 08:30, rev. 11.09. 16:33 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  44. ↑ [1]
  45. ↑ [2]
  46. ↑ [3]
  47. ↑ a b BEZR, Ondřej. Trutnov potřetí: Svobodu pro Pussy Riot, vzkazuje John Cale a Eva Pilarová. iDnes [online]. 19. srpna 2012 [cit. 2012-08-24]. Dostupné online. 
  48. ↑ http://www.themoscowtimes.com/news/article/reykjavik-mayor-dons-dress-balaclava-to-support-pussy-riot/466414.html
  49. ↑ Paul McCartney Voices Support for Jailed Russian Band Pussy Riot [online]. RollingStone.com, 2012-08-16 [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-19. (anglicky) 
  50. ↑ Paul McCartney doufá, že Rusko nepotrestá Pussy Riot. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-08-16 [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. 
  51. ↑ WHITAKER, Sterling. Sting, Red Hot Chili Peppers and Peter Gabriel Support Jailed Russian Punk Group [online]. UltimateClassicRock.com [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ ELDER, Miriam. Pussy Riot: stars get behind jailed Russian punk band as trial looms [online]. Guardian.co.uk, 2012-07-27 [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Pussy Riot se zastává i Red Hot Chili Peppers [online]. Literarky.cz, 2012-07-27 [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-13. 
  54. ↑ Lidovky.cz. Nejsme v divadle, zlobila se soudkyně Pussy Riot. Verdikt odsunula [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  55. ↑ ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Maria Alyokhina: Unofficial spokeswoman for Pussy Riot, Maria Alyokhina has challenged witnesses and remains defiant over the charges [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Yekaterina Samutsevich: Art lover Yekaterina Samutsevich, 29, warns of government campaign to instil fear among Russians with 'opposition' views [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Nadezhda Tolokonnikova: Philosophy student Nadezhda Tolokonnikova, 22, has been described as the evil genius behind Pussy Riot [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Novinky. Propuštěné členky Pussy Riot chtějí změnit ruské věznice, značky se ale zřekly. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-12-27 [cit. 2013-12-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ http://www.newtimes.ru/articles/detail/78444
  60. ↑ http://zpravy.idnes.cz/policie-v-soci-nasilim-rozehnala-happening-pussy-riot-pp3-/zahranicni.aspx?c=A140219_145720_zahranicni_ert
  61. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/sport/zoh-2014/263438-policie-pouzila-proti-pussy-riot-v-soci-bic-a-slzny-sprej/
  62. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/dve-clenky-pussy-riot-se-staly-v-rusku-tercem-utoku/1051730&id_seznam=44011
  63. ↑ http://lenta.ru/news/2014/07/28/pussyriot/
  64. ↑ Archivovaná kopie. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-29. 
  65. ↑ Straight Outta Vagina Lyrics [online]. metrolyrics.com [cit. 2018-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-13. (anglicky) 
  66. ↑ http://lyricstranslate.com/en/pussy-riot-lyrics.html
  67. ↑ Propuštěné členky Pussy Riot chtějí změnit ruské věznice, značky se ale zřekly. Rozhlas [online]. Český rozhlas, 2014-11-03 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ Pussy Riot pro Guardian: Zeman se chová jako patriarchální blbeček. ČT24 [online]. 2014-11-14 [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. 
  69. ↑ Russian activists Pussy Riot visit UK to talk politics, prison reform and punk. The Guardian [online]. 2014-11-14 [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. 
  70. ↑ a b Lidovky.cz; ČTK. Pussy Riot kritizují Zemana: Je to hlupák. Nechápe, co se v Rusku děje. Lidovky.cz [online]. 2014-11-14, rev. 2014-11-14 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  71. ↑ dat. Pussy Riot exkluzivně pro ČT: Havlovy texty na nás měly velký vliv. ČT24 [online]. 2014-11-15 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  72. ↑ ZELENKA, Jakub. Zeman vrací úder. Zveřejněte pornografické fotky Pussy Riot, vyzval média. Lidovky.cz [online]. 2014-11-16 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  73. ↑ Miriam Elder: „Pussy Riot profile: Nadezhda Tolokonnikova“, http://www.theguardian.com/world/2012/aug/08/pussy-riot-profile-nadezhda-tolokonnikova (anglicky)
  74. ↑ [4]
  75. ↑ Členky Pussy Riot dostaly odškodnění za věznění. Moskevské soudy před lety porušily jejich práva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-13 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  76. ↑ idnes.cz, ČTK. Pussy Riot jsou nominovány na Sacharovovu cenu, získal ji třeba Dubček [online]. idnes.cz, 2012-09-14 [cit. 2012-09-14]. Dostupné online. 
  77. ↑ Evropský parlament. Vítězi Sacharovovy ceny za rok 2012 jsou Nasrín Sotúde a Džafar Panahí [online]. 2012-10-26 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. 
  78. ↑ http://www.lidovky.cz/provokaterky-z-pussy-riot-obdrzely-havlovu-cenu-f7i-/lide.aspx?c=A141024_083844_lide_rof
  79. ↑ Ondra Kocáb. 5. července vtrhne do kin film o Pussy Riot // Hudební knihovna 13. 06. 2013
  80. ↑ Radcliffe si zahrál beatnického básníka Ginsberga, lidovky.cz, 29. listopadu 2012
  81. ↑ (rusky)Pussy Riot поборются за «Оскар», kommersant.ru, 4. prosince 2013
  82. ↑ Film o Pussy Riot byl odměněn zvláštní cenou festivalu Sundance Archivováno 2. 1. 2014 na Wayback Machine. // Hlas Ruska 27.01.2013, 15:03
  83. ↑ Meeting Pussy Riot [online]. VICE: Why "Pussy Riot"? Garadzha: A female sex organ, which is supposed to be receiving and shapeless, suddenly starts a radical rebellion against the cultural order, which tries to constantly define it and show its appropriate place. Sexists have certain ideas about how a woman should behave, and Putin, by the way, also has a couple thoughts on how Russians should live. Fighting against all that—that's Pussy Riot.. 2012-3-12 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Členka „Kundího virválu“ by se mohla stát Francouzkou, Týden.cz, 17.01.2013
  85. ↑ O'TOOLE, Pavlína. Pan prezident asi nemá angličtinu rád [online]. [cit. 2015-11-25]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Naďa Straková: Svatá Bohorodičko, vyžeň Putina – divoký příběh moskevské feministické skupiny Pussy Riot, Respekt 12/2012, str. 59-61
  • Milan Mikuláštík: Několik poznámek k výstavě Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru, Ateliér 5/2013, str. 16
  • (německy) Joachim Willems: Pussy Riots Punk-Gebet – Religion, Recht und Politik in Russland, Berlin University Press, Berlín 2013, ISBN 978-3-86280-060-5

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]