Puteaux SA 18 | |
---|---|
Exemplář SA 18 vystavený v Musée des blindés v Saumuru | |
Typ | Tankový kanón |
Místo původu | Francie |
Historie služby | |
Války | první světová válka, druhá světová válka |
Historie výroby | |
Navrženo | 1918 |
Výrobce | Atelier de Construction de Puteaux |
Základní údaje | |
Typ náboje | 37 mm x 94 R |
Ráže | 37 mm |
Závěr | poloautomatický vertikální klínový závěr |
Kadence | 15 ran za minutu |
Úsťová rychlost | 600 m/s (při použití střely typu APCR) |
Puteaux SA 18 byl francouzský jednoranný kanón ráže 37 milimetrů vzniklý v době první světové války a používaný zejména jako výzbroj tanků a jiných obrněných bojových vozidel.
Jednalo se o jednoduchou a spolehlivou zbraň s vysokou kadencí střelby, primárně určenou k boji proti pěchotě a kulometným hnízdům, vzhledem k relativně nízké úsťové rychlosti střely která omezovala úspěšnost v nasazení proti obrněným cílům. Přesto ještě v době vypuknutí druhé světové války dostačovalo proti lehce obrněným vozidlům. K obsluze děla snadno postačoval jeden muž, a zaměřováno bylo za pomocí teleskopického zaměřovače, instalovaného na levé straně zbraně.
Délka hlavně byla 21 kalibrů (L/21). Maximální teoretická rychlost střelby byla patnáct ran za minutu, trvalá deset ran za minutu.
Počínaje Renaultem FT-17 představovalo toto dělo standardní výzbroj francouzských lehkých tanků období mezi světovými válkami, například Renaultu R-35, Hotchkiss H-35 a H-38, FCM-36 a některých obrněných automobilů, zejména White-Laffly WL-50.
Polská armáda jej užívala jak v importovaných tancích Renault FT a Renault R-35 a obrněných automobilech Peugeot, tak i na obrněných automobilech domácího původu wz. 28, wz. 29 a wz. 34, jakož i na některých říčních plavidlech a obrněných vlacích.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Puteaux SA 18 na anglické Wikipedii.