Pyrazol je heterocyklická dusíkatá sloučenina, založená na pětičlenném kruhu složeném ze tří atomů uhlíku a dvou atomů dusíku na sousedních pozicích. Tato sloučenina je také základem celé třídy sloučenin označovaných jako pyrazoly. Pyrazoly jsou (na základě složení a farmakologických vlastností) řazeny mezi alkaloidy, jejich výskyt v přírodě je však vzácný.[1] V roce 1959 byla izolována ze semen vodního melounu první sloučenina patřící mezi pyrazoly, 1-pyrazolyl-alanin. Název pyrazoly dal této třídě sloučenin Ludwig Knorr v roce 1883.
Pyrazolové deriváty se používají v lékařství, kde se využívají jejich analgetické, protizánětlivé, antipyretické, antiarytmické, trankvilizační, myorelaxační, psychoanaleptické, antikonvulzivní, antidiabetické a antibakteriální vlastnosti. Působí též jako inhibitory monoaminooxidázy.
Dále se též používají jako insekticidy pyrazolové skupiny (například Tolfenpyrad).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyrazole na anglické Wikipedii.