Pál Kitaibel
| Kitaibel Pál | |
|---|---|
 Pál Kitaibel (1757-1817) | |
| Narození | 3. února 1757 Mattersburg |
| Úmrtí | 13. prosince 1817 (ve věku 60 let) nebo 18. prosince 1817 (ve věku 60 let) Pešť |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1785) Katolické univerzitní gymnázium v Budapešti (do Desetiletí od 1870) |
| Povolání | chemik, botanik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Botanical Garden |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pál Kitaibel (někdy také Paul Kitaibel nebo Paulus Kitaibelius, 3. února 1757 ve městě Mattersburg – 13. prosince 1817 v Budapešti) byl maďarský botanik a chemik. Jeho standardní botanická zkratka v autoritních údajích u vědeckých jmen botanických taxonů je Kit.
Vystudoval botaniku a chemii v Budíně a tyto 2 obory později vyučoval na universitě v Pešti. Zabýval se flórou a hydrografií Maďarska. V roce 1789 objevil chemický prvek tellur, ale tento objev byl později připsán Franz Joseph Müller von Reichensteinovi, který ho objevil už roku 1782.
Byl po něm pojmenován rod Kitaibelia[1] z čeledi slézovité (Malvaceae), rod popsal Carl Ludwig Willdenow. Z druhů pak například chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii), vrba Kitaibelova (Salix kitaibeliana) nebo violka nejmenší (Viola kitaibeliana).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pál Kitaibel na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pál Kitaibel na Wikimedia Commons
