Páleč | |
---|---|
náves | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Slaný |
Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°18′43″ s. š., 14°2′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 226 (2024)[1] |
Rozloha | 5,53 km²[2] |
Katastrální území | Páleč u Zlonic |
Nadmořská výška | 254 m n. m. |
PSČ | 273 71 |
Počet domů | 101 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Páleč 65 273 71 Zlonice ou.palec@seznam.cz |
Starostka | Jana Šimonová |
Oficiální web: www | |
Páleč | |
Další údaje | |
Kód obce | 564192 |
Kód části obce | 117391 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Páleč (dříve Velký Páleč, německy Gross Paletsch) se nachází v severní části okresu Kladno mezi obcemi Vraný a Zlonice asi deset kilometrů severně od města Slaný. Žije zde 226[1] obyvatel. Dominantou obce je gotický kostel Narození Panny Marie.
Název obce nejspíše souvisel s tím, že obec vznikla na místě vypáleného lesa při kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V obci stála tvrz, na níž sídlil místní zeman. V první polovině 14. století patřila alespoň část obce biskupu Janu z Dražic, který ji daroval nově založenému klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem. Ten měl nejpozději roku 1338 také patronátní právo ke zdejšímu kostelu postavenému v letech 1333–1338. Po husitských válkách přešla obec do majetku českých panovníků, kteří ji propůjčovali. V 16. století ji získali od císaře Ferdinanda I. páni Hrobčičtí z Hrobčic, kteří ji drželi do roku 1623. Ještě v roce 1928 bylo možno pozorovat asi 40 m široké a 36 m dlouhé původní zdivo základů vlastní tvrze, tvrz samotná zřejmě zanikla ve třicetileté válce, kdy bylo jmění Hrobčických zkonfiskováno.
Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působili také na univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na Kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve vsi Páleč (430 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 3 hostince, kapelník, kolář, 2 kováři, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Páleč, trafika.