Přibice | |
---|---|
Kostel sv. Jana Křtitele | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Pohořelice |
Obec s rozšířenou působností | Pohořelice (správní obvod) |
Okres | Brno-venkov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°57′42″ s. š., 16°34′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 085 (2024)[1] |
Rozloha | 7,39 km²[2] |
Katastrální území | Přibice |
Nadmořská výška | 180 m n. m. |
PSČ | 691 24 |
Počet domů | 396 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Přibice 348 691 24 Přibice ou@pribice.cz |
Starosta | Miroslav Effenberger |
Oficiální web: www | |
Přibice | |
Další údaje | |
Kód obce | 584843 |
Kód části obce | 135313 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přibice (německy Pribitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Vinohrady, Přední, Podsedky, Čtvrtky).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222 (de Briwiz),[4][5] kdy se ve vsi Briwiz připomíná kostel svatého Jana Křtitele.
Z důvodu německé východní kolonizace na Moravě byla obec až do roku 1945 se sousedními Vranovicemi a Ivaní českým etnickým poloostrovem obklopeným německy mluvícími obcemi Pohořelicka, Mikulovska a Hustopečska. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 až do osvobození obce, ke kterému došlo 17. dubna 1945 Rudou armádou, ležela obec přímo na hranici s Velkoněmeckou říší, od 15. března 1939 jako součást Protektorátu Čechy a Morava.
V roce 1895 byla přes obec zřízena železniční trať Vranovice - Pohořelice, která umožnila vlakové spojení s Brnem a Vídní s přestupem v sousedních Vranovicích. Trať, které se v tomto kraji lidově říkalo „lokálka“, fungovala až do 12. prosince 2008.
Téměř symbolem obce je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 762 | 906 | 1 018 | 1 053 | 1 145 | 1 145 | 1 235 | 1 270 | 1 310 | 1 284 | 1 123 | 1 010 | 999 | 1 063 | 1 012 |
Počet domů | 118 | 157 | 162 | 174 | 209 | 227 | 273 | 307 | 310 | 311 | 314 | 343 | 359 | 382 | 396 |
Vývoj počtu obyvatel
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[8]
Jádro obce tvoří ulice, která je kolmá k silnici č. 381 Pohořelice-Žarošice mezi Pohořelicemi a Vranovicemi. V místě, kde se obě cesty spojují, je náves se školou a kostelem a obecním hostincem. V lidové mluvě se obec dělí na neoficiální místní části Horní konec, Dědina, Dolní konec, Těšina, Sliník a Chobot.
V obci se mluví moravským nářečím ze středomoravské nářeční skupiny s prvky východomoravské nářeční skupiny, do které náleží obce sousedního Hustopečska.
V obci je v současnosti mateřská a základní škola (1. stupeň). Obec má vlastní poštu a jsou zde 4 restaurační zařízení a několik obchodů s potravinami. Dále zde funguje oddíl kopané. V objektu bývalých kasáren se jezdí závody „bugatek“. Každý víkend po svátku sv. Jana Křtitele (24. 6.) se v obci konají tradiční krojované hody s tradičním pochodem stárků a stárek v severokyjovských krojích. Jednou za rok v sobotu, většinou v druhé polovině března, pořádá pravidelně přibická organizace Českého zahrádkářského svazu v obecním hostinci Výstavu vín (tzv. košt) se vzorky místních a okolních vinařů, které je možné ochutnat za doprovodu tradiční cimbálové muziky a typickým působivým zpěvem místních obyvatel, kteří jsou tím vyhlášeni po celém okolí.