Výklad názvu města je dodnes sporný. Původ názvu města je bud' německý, Vriburch resp. Freiburg („svobodný hrad“), což bylo v tomto výběžku Moravy v té době běžným jevem (srov. Brušperk, Frenštát apod.) anebo český, Příbor nebo Předbor, znamenající místo při či před borem (před borovým lesem). Později se německý název ustálil jako Freiberg, s přídomkem in Mähren (na Moravě). Český název Příbor nemá nic společného s jídelním příborem.[5]
Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci (jakožto Vriburch) pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435–1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438–1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452–1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.
Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp. 6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.
Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě – město se stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902. Počátkem května 1907 tam měl přednášku „O živnostenské otázce“ profesor T. G. Masaryk.[6]
Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo vzpurná převážně německy mluvící města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se převážně česky mluvící Příbor stal součástí Třetí říše, na konci druhé světové války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací. Již přes sto let, zde působí Masarykovo gymnázium, původně reálka, založená v roce 1902.
Příbor leží na významné křižovatce silnic I/48 a I/58, před dostavbou dálnice D1 se právě zde cestou od Brna či Olomouce odbočovalo na Ostravu. Obě tyto trasy jsou již vedeny po obchvatech. Městem dále prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Studénka–Veřovice, se stanicí Příbor jižně od centra města.
Příborem protéká řeka Lubina, přes kterou jsou postaveny v obci čtyři mosty. Od severu jde o most evropské silnice E462 (obchvat), dále most ulice Místecká (stará státní silnice), pěší a cyklistickou lávku z roku 2018 a menší silniční most u nádraží, spojující ulice Frenštátská a Větřkovská.
↑ abLUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1.. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 249.
↑ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 23
↑PJENTAK, Martin. Šperkařka tvoří krásu i z plísní. Nechám ji růst, a pak ji zaliji, líčí. iDNES.cz [online]. 2019-09-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
↑TOMAŠKOVIČ, Jiří. Jan Veselý přišel mezi mladé basketbalisty – Basketbalový klub Příbor z. s. [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 347, 511.
KÄMMERLING, Josef. Die Geschichte der Stadt Freiberg. Freiberg: Programm des Staats-Untergymnasiums in Mähr., 1880.
POKORNÝ, Ferdinand. Příborský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1917. (Vlastivěda moravská). S. 56–157.
L. Loukotka, Dějiny města. Příbor. Nástin historického a kulturního vývoje města, Příbor 1968.
LOUKOTKA, Lubomír. Dějiny Příbora v datech - Příborské pověsti. Příbor: Městský úřad v Příboře, 2000.
M. Mocek, Příbor 1251 - 1650, Nový Jičín 1992.
J. Jurok a kol., Příbor historický a současný, Příbor 1992.
LOUKOTKA, Lubomír; PETER, Václav. Procházka starým Příborem: Příbor na dobových pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Peter Václav - Nakladatelství VAPE, 1998.
J. Jurok - S. Kovářová - L. Loukotka - J. Urbanec - B. Vlach, Dějiny města Příbora, Nový Jičín - Příbor 2002, ISBN80-238-9541-9