Quetzalcoatlus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce rodu Quetzalcoatlus v „kráčející“ pozici | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | archosauři (Archosauria) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Nadčeleď | Azhdarchoidea |
Čeleď | Azhdarchidae |
Rod | Quetzalcoatlus Lawson, 1975 |
Binomické jméno | |
Quetzalcoatlus northropi Lawson, 1975 | |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Quetzalcoatlus byl rod obřího ptakoještěra a zřejmě jeden z největších létajících tvorů všech dob.[1] Žil v období svrchní křídy před asi 70 až 66 miliony let na území dnešního státu Texas (souvrství Javelina, USA).[2] Vyskytoval se však zřejmě na většině území Severní Ameriky (krční obratel objevený v roce 2002 v Montaně také nejspíš patřil tomuto rodu). Podobně velkými rody ptakoještěrů byli ještě další azdarchidi Arambourgiania a Hatzegopteryx.[3]
Tento gigantický ptakoještěr mohl dosáhnout v rozpětí křídel až kolem 12 metrů, což je stejné jako u malého dopravního letadla (pravděpodobnější jsou možná hodnoty kolem 10–11 metrů).[4][5] Rozpětí křídel tohoto pterosaura bylo zhruba třikrát větší než u největšího létajícího ptáka současnosti, kondora andského.[6] Jeho hmotnost se zřejmě pohybovala kolem 200 až 250 kg, těžší tělo by již aktivní let nejspíš neumožňovalo.[7] Měl velmi dlouhý krk (asi 2 až 3 metry) a hlavu, která možná přesáhla i se zobákem délku 2,5 metru.
Živil se pravděpodobně rybolovem nebo kroužil nad krajinou a vyhledával dole pod sebou dinosauří mršiny. Novější teorie vidí v těchto obřích azdarchidech kráčející tvory podobné obřím čápům, vyhledávající drobnější kořist v bažinách a na pevné zemi, což zahrnuje i mláďata dinosaurů, která byla též snadnou kořistí. Nové výzkumy naznačují, že se tento ohromný pterosaur mohl chovat podobně jako obří volavka.[8]
Podle některých výzkumů byl tento obří ptakoještěr velmi efektivním letcem, schopným urazit vcelku až kolem 16 000 kilometrů, a to při průměrné rychlosti asi 130 km/h po dobu 7 až 10 dnů.[9] Podle novějších výzkumů ale ve skutečnosti možná nebyl Quetzalcoatlus dobrým letcem a plachtit dokázal jen na relativně krátké vzdálenosti.[10]
Stále tedy zůstávají otazníky nad způsobem, jakým se tento obří ptakoještěr dostával do vzduchu a jakým mohl za letu překonávat velké vzdálenosti.[11]
Jméno je odvozeno z řeči mexických indiánů (Aztéků) a je původním označením božstva „Okřídleného hada“. Druhové jméno northropi bylo zvoleno podle letecké společnosti Northrop-Grumman. Vědecké binomické jméno Quetzalcoatlus northropi bylo v roce 2019 rozhodnutím Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) konzervováno a stanoveno jako neměnné.[12]
V roce 2021 byl ze sedimentů souvrství Javelina formálně popsán nový druh rodu Quetzalcoatlus, a to Q. lawsoni.[13]
Quetzalcoatlus se vyskytuje například v šesté epizodě fiktivně dokumentárního seriálu Putování s dinosaury nebo ve čtvrtém díle fiktivního dokumentu Planeta dinosaurů. Objevuje se však také v dokumentech Toulky dinosaurů Amerikou, Dinosauři: Anatomická tajemství nebo Poslední dny dinosaurů. V roce 1986 vytvořili letečtí inženýři (vedení Paulem MacCreadym) funkční repliku kvecalkoatla poloviční velikosti (rozpětí křídel 5,5 metru). Několikaminutový let tohoto modelu pak natočili a stal se součástí dokumentu s názvem On the Wing („Na křídlech“) IMAXu.[14] Obří ptakoještěr se objevil také v četných knižních příbězích, z českých lze uvést například titul Poslední dny dinosaurů, kde je zobrazen jako obří mrchožrout, jeden z posledních ptakoještěrů vůbec. Dále Quetzalcoatlus vystupuje například ve filmu Jurský svět: Nadvláda.