Růže májová

Jak číst taxoboxRůže májová
alternativní popis obrázku chybí
Růže májová (Rosa majalis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodrůže (Rosa)
Binomické jméno
Rosa majalis
Herrm., 1762
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení růže májové
Plod - šípek

Růže májová (Rosa majalis) je menší prutnatý keř rostoucí obvykle v hustých koloniích. V letních měsících se pyšní tmavě růžovými až purpurovými, jednoduchými, pětičetnými květy a na podzim nevelkými červenými šípky. V české přírodě je vzácná a původní jedinci rostoucí ve volné přírodě jsou chráněni. Nezaměňovat se šlechtěnými plnokvětými kultivary pěstovanými v zahradách.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je euroasijským druhem, její místa původního výskytu se nacházejí od Francie na západě přes střední a východní Evropu až do západní Sibiře i Střední Asie. Na jihu je její rozšíření ohraničeno Alpami a severními pohořími Balkánu, na severu Baltskými a Skandinávskými státy. Bývá často vysazována i mimo původní oblast výskytu a to jak ve zbytku Evropy, tak i ve Spojených státech amerických, kam byla zavlečena evropskými osadníky.

V České republice není příliš rozšířená, jako původní druh se vyskytuje pouze ve dvou arelách: Prvá (souvisí s rozšířením v Alpách) se nachází v Třeboňské pánvi a odtud zasahuje po březích vodních toků Lužnice a Vltavy až do středních Čech. Druhá arela se nachází v Českém středohoří, kde růže májová roste na kamenitých sutích v planárním až submontánním stupni až do nadmořské výšky 850 m n. m. Rostliny rostoucí na jiných místech Česka jsou keře zplanělé z kultury, které vyrostly ze semen plodů roznesených ptáky.[1][2][3]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve dvou zcela odlišných biotopech: buď roste ve vlhkých pobřežních křovinách vodních toků a nádrží, nebo bývá součástí teplomilné vegetace ve světlých suťových lesích. Může růst v písčitých, kamenitých, hlinitých i středně těžkých, jílovitých půdách, které jsou vlhké, ale dobře odvodněné, nejvhodnější půda mívá pH mezi 6 a 7. Prospívá jí plné slunce, poroste však i v polostínu.

V rozporu se svým druhovým jménem "májová" kvete až v červnu a plody dozrávají v září a říjnu. Je samosprašná a bývá opylována hmyzem, kterému poskytuje sice hojně pylu, ale malé množství nektaru. Vytváří hybridy s jinými druhy růží. Ploidie růže šípkové je 2n = 14.[1][2][4]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Nevelký, opadavý, široce polokulovitě rozložitý keř vysoký jen 1 až 1,5 m, který se pomocí podzemních kořenových výběžků pomalu rozrůstá a zabírá stále větší plochu. Má mírně převisající větve, které jsou v přízemní partii téměř bezlisté, jejich kmínky jsou holé. Mají kůru skořicově hnědé barvy a jsou řídce porostlé rovnými nebo mírně zahnutými ostny, které vyrůstají v párech u báze listů. Lichozpeřené, střídavě vyrůstající složené listy s řapíky mívají dva až tři páry eliptických nebo vejčitých lístků, 10 až 50 mm dlouhých a 5 až 20 mm širokých, které jsou na bázi klínovité a na vrcholu zaoblené či zašpičatělé, po obvodě jednoduše zubaté, na lícní lysé straně jasně zelené a na rubové chlupaté straně nasivělé. Palisty jsou nápadně široké a částečně srostlé s řapíkem. Pupeny nerozvitých květů jsou poměrně malé, načervenalé a mají vejčitý tvar.

Květy bývají velké 3 až 6 cm, jsou jednoduché, pětičetné, oboupohlavné a vyrůstají jednotlivě na lysých stopkách, jejich korunní lístky jsou tmavě růžové až purpurově červené a po obvodě vroubkované. Kališní lístky jsou zelené, úzké, celokrajné, bez přívěsků, vytrvalé a po odkvětu se vztyčují vzhůru a vytrvávají i na zralých šípcích. V květu je větší počet tyčinek s prašníky, pestíků i chlupatých čnělek, které tvoří nízkou a pevnou hlavičku.

Po opylení vyrůstá na lysé stopce dužnatá češule, což je nepravý plod zvaný šípek, který má plochý disk a široké ústí. Šípek je červený, asi 1 cm velký, kulovitý či mírně stlačený, má na vrcholu vzpřímené vytrvalé kališní lístky a obsahuje krémově žlutá semena, která jsou botaniky považována za nažky. V šípku je dužiny jen slabá vrstva, převážnou část obsahu zabírají tvrdá semena, která jsou po semletí poživatelná. V dužině je hojně chlupů, které mohou po požití podráždit ústa i žaludek.

Růže májová je fanerofyt, jenž se na stanovišti přirozeně rozšiřuje rozrůstáním kořenů a během let vyrůstá v okolí řada zdánlivě samostatných keřů, které však pocházejí z jediného exempláře. Uměle jej lze rozmnožit na jaře nebo na podzim rozdělením kořenů vzrostlých rostlin. V případě potřeby většího počtu nových jedinců se používá řízkování, kdy se v létě sázejí řízky z polovyzrálého dřeva s loňskou patkou a na podzim řízky z vyzrálého dřeva. Lze je také (ne však šlechtěnce) množit semeny, která obvykle vyklíčí až za rok či dva.[1][2][4][5]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Původní důvod k rozšíření této dřeviny byl pravděpodobně její atraktivní vzhled v době květů i zraní plodů, vytvářejí se z nich ozdobné živé ploty. Tento druh růže je po dlouhou dobu šlechtěn a byla vypěstována řada kultivarů, mnoho z nich je plnokvětých, tj. se zmnoženými okvětními lístky. V České republice je nejznámější a v okolí venkovských chalup bývá často k vidění plnokvětý hybrid 'Foecundissima'.

Šípky růže májové jsou bohatým zdrojem vitamínu A, C a E, flavonoidů a dalších bioaktivních látek. Výrazně bohatým zdrojem vitamínu E jsou semena, která se po usušení melou a přidávají do mouky nebo jiných potravin. Obsahuje překvapivě také hodně esenciálních mastných kyselin, což je pro ovoce poměrně neobvyklé. Používají se též k výrobě džemů a bývají součásti léčivých čajů.[1][6]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Pro řídký výskyt v české přírodě (jen dvě nevelké arely) je růže májová v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2r). Zákonem chráněna není.[1][7]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Růže májová [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.11.2011 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Rosa majalis, s. 212–214. 
  3. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Rosa majalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. ↑ a b Dendrologie.cz: Růže májová [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/3: Ruža májová [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1992 [cit. 2018-05-28]. S. 55–56. Dostupné online. ISBN 80-224-0077-7. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Plants For a Future: Rosa majalis [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.05.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]