Růže pro Algernon

Růže pro Algernon
AutorDaniel Keyes
Původní názevFlowers for Algernon
PřekladatelOldřich Černý
Radvan Markus
Richard Podaný
ZeměUSA USA
Jazykanglický
Žánrromán v dopisech
science fiction
OceněníHugo Award for Best Short Story (1960)
Datum vydáníduben 1959 (povídka)
březen 1966 (román)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růže pro Algernon (Flowers for Algernon) je nejslavnější sci-fi povídka a román amerického spisovatele Daniela Keyse.[1] Povídka vyšla roku 1959 a roku 1960 získala cenu Hugo.[2] Roku 1966 ji Keyes rozšířil do podoby románu a ten získal roku 1967 cenu Nebula.[3]

Obsah

[editovat | editovat zdroj]

Povídka

[editovat | editovat zdroj]

Příběh je vyprávěn prostřednictvím řady zápisků napsaných hlavním hrdinou povídky Charliem Gordonem, mentálně retardovaným sedmatřicetiletým mužem s IQ 68 (což odpovídá vývojové úrovní osmi- až dvanáctiletého dítěte)[4], který vykonává podřadnou práci v továrně na plastové krabice[5]. Protože se chce začlenit mezi normální lidi, dochází do vzdělávacího střediska pro retardované dospělé, kde jej vyučuje atraktivní mladá žena, slečna Alice Kinnianová, kterou Charlie obdivuje. Jeho usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu Alice Kinnianové se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když nad ním pokaždé vyhraje laboratorní myš Algernon[pozn. 1] v závodě o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Nakonec je vybrán pro experiment, který mu má pomocí operace mozku zvýšit inteligenci a který byl již úspěšně vyzkoušen na Algernon.

Operace je úspěšná a Charlieho IQ dosáhne postupně výše přes 200.[6] Jeho obdiv k Alici se změní v lásku, ale když jeho inteligence vysoce převýší její, stanou se neschopní chápat sebe navzájem. Algernon začíná vykazovat znaky agresivity a ztrácí svou inteligenci. Nakonec zemře, Charlie ji odnese z laboratoře a pohřbí na zahradě.[7][pozn. 2] Charlie zjistí, že i jeho inteligence je jen dočasná. Podaří se mu odhalit chybu v experimentu a následně konstatuje, že chirurgické zvýšení inteligence nemá v současnosti žádný praktický význam.[8] Charlie postupně ztrácí své schopnosti, čehož si je bolestně vědom. Nemůže vystát lítost svého okolí a chce odejít pryč z New Yorku. Jeho posledním přáním je, aby někdo položil květiny na hrob Algernon.

Román

[editovat | editovat zdroj]

Základ děje románu je v podstatě stejný jako v povídce, jsou v něm však rozvedeny některé aspekty Charlieho života po operaci a vzpomínky z dětství.
Rozdíly spočívají především v tom, že Charlie pracuje v pekárně, jelikož Keyes začal práci v továrně na krabice, s níž měl z mládí osobní zkušenost, považovat za příliš nudnou.[9] Časový rámec děje je roztažen z necelých pěti měsíců na téměř devět, Charlie je o 5 let mladší a maximální nárůst jeho IQ není na trojnásobek, ale na pouhých 185.
Jeho obrovská inteligence zhoršuje jeho vztahy s ostatními lidmi, kteří mu nerozumí, takže vlastně nemá žádné přátele. Vrací se mu vzpomínky na to, jak se jeho matka nechtěla smířit s tím, že je mentálně zaostalý a trestala jej za každou chybu. Když se jí narodila zdravá dcera Norma, nutila svého manžela, aby dal Charlieho do ústavu, protože se Normě ve škole kvůli postiženému bratrovi spolužáci posmívali. Otec však dal Charlieho k jeho strýci, který mu zajistil práci. Chce tedy napravit vztahy se svou rodinou. Matku najde postiženou senilitou, otec jej nepozná. Usmíří se ale se svou sestrou Normou, kvůli které byl v dětství často trestán. Zamiluje se sice do své bývalé učitelky Alice, ale není schopný pohlavního styku díky psychické blokaci, kterou mu způsobila jeho matka v dětství. Později naváže milostný vztah s milou, nevázanou a bezproblémovou malířkou Fay Lillmanovou, se kterou se nakonec dokáže milovat.

Jak začne jeho inteligence klesat, Fay se lekne změn v jeho osobnosti a rozejde se s ním. Nastěhuje se k němu Alice, aby mu pomáhala, a oba spolu prožijí krátký, ale citově plný vztah. Jak však jeho ztráta inteligence pokračuje, pošle Charlie Alici pryč, aby nebyla svědkem rozkladu jeho osobnosti. Nemůže snést lítost svého okolí a přes ztrátu svých schopností si uvědomuje, že byl kdysi génius. V důsledku toho se rozhodne odejít do státem sponzorované Warren Home School, kde nikdo neví o jeho operaci.

Adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Film a televize

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V originále je Algernon samec, v prvních českých překladech povídky i románu samice, v dalším překladu povídky (2003) opět samec.
  2. ↑ Povídka nespecifikuje kde přesně je hrob umístěn, v románu je upřesněna zahrada u Charlieho domova, všichni tři čeští překladatelé ale používají termín dvorek.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky I., Laser, Plzeň 2003, str. 324-325.
  2. ↑ Hugo Awards 1960
  3. ↑ Nebula Awards 1967. www.locusmag.com [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-05. 
  4. ↑ MELICHAROVÁ, Lucie. 2013. diploma thesis. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  5. ↑ KEYES, Daniel. Flowers for Algernon. The Magazine of Fantasy and Science Fiction,. Mercury Press, Inc., 527 Madiion Avenue, New York 22, N.Y., APRIL 1959, roč. 16, čís. 4, s. 28. (anglicky) 
  6. ↑ Keyes (1959), p. 15–16
  7. ↑ Keyes (1959), p. 25
  8. ↑ Keyes (1959), p. 24-25
  9. ↑ KEYES, Daniel. Algernon, Charlie and I: A Writer's Journey. [s.l.]: Boca Raton, FL: Challcrest Press Books, 1999. Dostupné online. ISBN 1-929519-00-1. Kapitola 16. 
  10. ↑ IMDb - Clif Robertson - Biography
  11. ↑ Golden Globe Awards. www.goldenglobes.com [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-15. 
  12. ↑ Marie Říhová: Kdo je Karel Gordon
  13. ↑ Růže pro Algernon na stránkách Divadla Kašpar

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]