RFA Argus (A135)

RFA Argus (A135)
RFA Argus (A135)
Základní údaje
Vlajka
Typcvičná letadlová loď
Číslo trupuA135
Spuštěna na vodu1981
Uvedena do služby1. června 1988[1]
Osudaktivní (2021)
PředchůdceRFA Engadine (K08)
Takticko-technická data
Výtlak22 356 t (standardní)
28 460 t (plný)[1]
Délka173 m
Šířka30,6 m
Ponor8,2 m
Pohon2 diesely
Rychlost22 uzlů
Dosah20 000 nám. mil při 20 uzlech
Posádka150[1]
Výzbroj2× 20mm kanón
4× 7,62mm kulomet
Letadla6× vrtulník

RFA Argus (A135) je cvičná letadlová loď provozovaná Royal Fleet Auxiliary, pomocnou složkou britského královského námořnictva. Ve službě je od roku 1988. Vznikla přestavbou civilní kontejnerové lodě MV Contender Benzant. Primárně slouží jako nemocniční plavidlo, sekundárně k leteckému výcviku. Během války může fungovat i jako podpůrný nosič letecké techniky a nákladu. Má za sebou celou řadu misí včetně války v Zálivu. Britské ministerstvo obrany počítá s jejím provozem nejméně do roku 2030.[2]

Stavba

[editovat | editovat zdroj]
Argus
Vrtulník Merlin na palubě Argus

Plavidlo postavila italská loděnice CNR Breda v Benátkách jako kontejnerová loď typu Roll-on/roll-off MV Contender Benzant. V této podobě Britové plavidlo nasadili u Falkland jako improvizovaný nosič vrtulníků. Po válce bylo plavidlo vráceno společnosti Sea Containers Ltd. Po válce chtělo námořnictvo získat vrtulníkovou útočnou loď. Zvažovalo přitom rozsáhlou přestavbu sesterského plavidla MV Contender Argent, která by byla vybavena průběžnou letovou palubou a pojmula by až 12 vrtulníků a 800 vojáků. Kvůli nedostatku financí se tento projekt neuskutečnil. Naopak MV Contender Benzant prošel v loděnici Harland and Wolff v Belfastu méně nákladnou přestavbou na cvičnou letadlovou loď Argus. Plavidlo bylo mimo jiné vybaveno hangárem a letovou palubou ve střední části trupu. Do služby byla zařazena v roce 1988 a nahradila tak RFA Engadine (K08). Po přestavbě sloužila primárně k výcviku námořních pilotů a v době války mohla být nasazena jako pomocný nosič letecké techniky. Plnohodnotný nosič vrtulníků námořnictvo získalo roku 1998 v podobě nově postaveného HMS Ocean (L12).[3]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Argus

Argus je vybaven palubní nemocnicí se 100 lůžky, zahrnující čtyři operační sály, 10 lůžek na jednotce intenzivní péče a CT skenner.[4] V případě potřeby loď pojme až 750 vojáků.[1] Letová paluba, umístěná mezi mohutnou hlavní a menší záďovou nástavbou, má celkem tři přistávací body. Po první přestavbě mohla loď nést šest transportních vrtulníků Sea King či dvanáct kolmostartujících letounů Sea Harrier. Do hangáru ale může naložit jiný náklad, včetně vozidel.[5] Obrannou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny a čtyři 7,62mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely Lindholmen-Pielstick o výkonu 23 400 shp. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů. Dosah je 20 000 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]

V původní podobě byl Argus vyslán do Falklandské války jako transportér letecké techniky. Později byl přestavěn na cvičnou letadlovou loď. V této podobě slouží od roku 1988. Účastnil se celé řady misí. Roku 1991 byl vyslán do války v Zálivu. Sloužil v roli Primary Casualty Receiving Facility (PCRF), a proto byl vybaven palubní nemocnicí. Plavidlo se následně zapojilo do operací v Bosně (1993), Kosovu (1999), Sierra Leone (2001) a Iráku (2003).[2]

V letech 2006–2009 byl Argus modernizován tak, aby mohl zůstat v provozu nejméně do roku 2020. Byly přitom významně rozšířeny jeho nemocniční kapacity, aby loď mohla být nasazována v místech katastrof či konfliktů jako nemocniční. Naopak její role v leteckém výcviku poklesla.[6] Plavidlo ani po modernizaci nebylo označeno červeným křížem, protože nesplňuje kritéria daná Ženevskou konvencí. Je vyzbrojeno a může nést vojenskou leteckou techniku.[4]

V říjnu 2014 byla loď vyslána na šestiměsíční misi do Sierra Leone, aby se zapojila do opatření proti epidemii viru Ebola.[7] V dubnu 2020 byla loď odeslána do Karibiku, aby se zapojila do boje s pandemií covidu-19.[8]

Původně bylo plánováno vyřazení plavidla bez náhrady v roce 2024. RFA by tak přišlo o důležité schopnosti. Proto bylo v červnu 2022 rozhodnuto o prodloužení provozu Argusu do roku 2030. V roli plovoucí nemocnice jej nahradí připravovaná plavidla z programu Multi-Role Support Ship (MRSS).[9] Později bylo oznámeno, že Argus získá schopnosti pro plnění role Littoral Strike Ship (LSS), tedy podpůrného plavidla pro provádění pobřežních operací. Na LSS přitom bude upravena ještě jedna z pomocných dokových výsadkových lodí třídy Bay.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Class Argus Aviation Logistics Support Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (anglicky) 
  2. ↑ a b RFA Argus extended in service beyond 2030 [online]. Navylookout.com [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b The oldest ship in the Royal Naval Service to become the new Littoral Strike Ship [online]. Navylookout.com [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b RFA Argus [online]. Royal Navy [cit. 2012-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-03. (anglicky) 
  5. ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 449. 
  6. ↑ Operation Salvage: New Life for Old Navies [online]. Naval-technology.com, rev. 2011-01-27 [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ UK's RFA Argus sails to Sierra Leone to fight Ebola [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-10-21 [cit. 2014-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ British Casualty Ship RFA Argus dispatched to support the Caribbean region [online]. Navalnews.com, rev. 2020-04-02 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ UK plans to retire three naval vessels without proper replacements [online]. Navaltoday.com, 2021-12-23 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]