RK-55 Granat

RK-55 Granat / S-10 Granat
RK-55 Granat
RK-55 Granat
Typstřela s plochou dráhou letu
Místo původuSovětský svaz SSSR
Historie výroby
Výroba1984
Základní údaje
Hmotnost1700 kg
Délka6,4 m
Rychlost0,9 M
Účinný dostřel3000 km

RK-55 Granat (rusky: РК-55 Гранат, kód NATO: SSC-X-4 Slingshot, index GRAU: 3K10) byla sovětská ze země odpalovaná střela s plochou dráhou letu, zavedená do služby roku 1984 a vyřazená na základě odzbrojovacích smluv.

Námořní verze systému, opatřená konvenční hlavicí a odpalovaná z ponorek, nese označení S-10 Granat (kód NATO: SS-N-21 Sampson, index GRAU: 3M10). Pozemní verze systému byla odpalována z osmikolového transportéru MAZ 543, z ponorek byla vypouštěna z jejich 533mm torpédometů. RK-55 je velmi podobná střele vzduch země označené jako Ch-55 (AS-15 'Kent'), ale Ch-55 má dvouproudový motor a byla navržena v kanceláři MKB Raduga;[1] jsou jí vybaveny stroje typu Tu-95MS-16 či Tu-160.

Střelu vyvinula v 70. a 80. letech konstrukční kancelář MKB Raduga jako doplněk balistických raket středního doletu, vhodný proti vzdáleným strategickým cílům u kterých jsou předem známy souřadnice.[2] Na konci 80. let byly střelami Granat vybaveny jaderné ponorky tříd Projekt 671RTM, Projekt 971, Projekt 945 a Projekt 667. Po rozpadu Sovětského svazu byly vyřazeny střely s jadernou hlavicí, jinak je systém stále v provozu.[3]

Střela má délku 6,4 metru, průměr 0,51 metru, rozpětí ploch 3,1 metru a startovní hmotnost 1700 kg. Startuje pomocí raketového motoru a poté se pohybuje pomocí dvouproudového motoru TVD-50. Střela může nést konvenční hlavicí o hmotnosti 400 kg či jadernou hlavici o ekvivalentu 200 kilotun TNT. Dolet střely je 3000 km. Nejvyšší rychlost je 0,9 M.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kh-55 (AS-15 'Kent'/Kh-555/RKV-500/Kh-65). Jane's Strategic Weapon Systems. 2009-09-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 4, 2009. 
  2. ↑ KUSSIOR, Zdenek. Ch-55 Granat (AS-15 Kent) [online]. Military.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ SS-N-21 [online]. Missilethreat.com [cit. 2012-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-06. 
  4. ↑ VISINGR, Lukáš. Perspektivy ruských střel s plochou dráhou letu. ATM. 2012, roč. 44, čís. 3, s. 71. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]