RPD | |
---|---|
RPD | |
Typ | lehký kulomet |
Místo původu | Sovětský svaz |
Historie služby | |
Ve službě | 1945-dosud |
Historie výroby | |
Konstruktér | Vasilij Alexejevič Děgťarjov |
Navrženo | 1943–1944 |
Výroba | 1944–60. léta |
Varianty | RPDM, Typ 56, Typ 56-1, Typ 62 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 7,4 kg |
Délka | 1 037 mm |
Délka hlavně | 520 mm |
Typ náboje | 7,62 × 39 mm |
Princip střelby | odběr prachových plynů |
Kadence | 650-750ran/min |
Úsťová rychlost | 735 m/s |
Účinný dostřel | 100–1 000 m |
Zásobování municí | pás na 100 ran v bubnovém kontejneru |
RPD (rusky: ручной пулемёт Дегтярёва Ručnoj Pulemjot Degťjarjova) je lehký kulomet ráže 7,62 mm vyvinutý v SSSR pod vedením Vasilije Děgťarjova pro náboj 7.62 × 39mm M43 a jako náhrada za původní lehký kulomet DP, který používal náboj 7,62×54mmR. Zavádění RPD je tedy projevem tehdejší tendence sovětských ozbrojených sil v zavádění nových samonabíjecích a samočinných zbraní v ráži 7.62 × 39mm M43. RPD je předchůdcem většiny sovětských lehkých podpůrných zbraní.[1] V sovětské armádě byl později nahrazen typem RPK.
Zbraň funguje na principu odběru prachových plynů z hlavně, které jsou vedeny kanálkem pod hlavní na dlouhý píst, který je pevně spojen s nosičem závorníku. Uzamykání závěru je řešeno stejně jako u kulometu DP 27 destičkami, které se vyklápějí do boků a zapadají do vybrání v rámu. Kulomet střílí pouze dávkou a z otevřeného závěru. Kontejner s nábojovým pásem je ke zbrani připevněn zespoda a pás se do zbraně vkládá zleva. Hlaveň je ve zbrani napevno a není možné ji v bojových podmínkách vyměnit při přehřátí, jako to kulomety některých konstrukcí umožňují.