Radkovice u Hrotovic | |
---|---|
Pohled ke kostelu Čtrnácti pomocníků | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hrotovice |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′14″ s. š., 16°0′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 346 (2024)[1] |
Rozloha | 15,30 km²[2] |
Katastrální území | Radkovice u Hrotovic |
Nadmořská výška | 448 m n. m. |
PSČ | 675 59 |
Počet domů | 111 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Radkovice u Hrotovic 13 675 59 Radkovice u Hrotovic ou.radkovice@quick.cz |
Starosta | Ing. Milan Hlouch |
Oficiální web: www | |
Radkovice u Hrotovic | |
Další údaje | |
Kód obce | 591548 |
Kód části obce | 138045 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radkovice u Hrotovic (německy Radkowitz)[4] jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 346[1] obyvatel. Charakterem zemědělská obec s většinou lesů v katastru.
Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Rozkoš, Příštpo, Bačice, Myslibořice, Litovany, Jaroměřice nad Rokytnou a Krhov.
První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Redcouici). Další zmínka pochází z roku 1252 (Raticowic), kdy se připomíná jako zboží hradu Bítov.[5][6] V roce 1310 byla část Radkovic zapsána klášteru v Oslavanech. V roce 1383 Jindřich, Václav a Zbyněk z Radkovic přikoupili Lipňany. V roce 1498 se staly Radkovice a Bítov dědičným majetek pánům z Lichtemburku. Roku 1551 Zdeněk z Lichtemburka věnoval Radkovice své manželce Johance z Doubravic a na Hostimě, ta je pak roku 1560 prodala Jiřímu Valeckému z Mírova. Po jeho smrti v roce 1589 pak přešly Radkovice dědictvím do majetku jeho manželky Kateřiny Zelené z Říčan, která se posléze provdala za Ladislava Šlejnice. Ten zemřel bezdětný v roce 1630 a Hostim s Radkovicemi byly prodány Jiřímu z Náchoda. Po jeho smrti pak byly zakoupeny roku 1658 majitel myslibořického panství Mikuláš z Ostašova.[7]
Roku 1715 nechal v Radkovicích u Hrotovic František Josef Ostašovský, majitel myslibořického panství, postavit kapli Čtrnácti svatých pomocníků a roku 1745 je v obci zřízena duchovní správa.[8] V roce 1771 byla ve vsi založena škola, ale až v roce 1775 byla zakoupena školní budova. V roce 1858 pak byla postavena nová školní budova.[7] Roku 1824 byly Radkovice přifařeny do Biskupic, od roku 1899 jsou samostatná farnost. Až do roku 1921 byly Radkovice součástí myslibořického a po spojení hrotovického panství, místní panský dvůr majitele Antona Drehera měl před pozemkovou reformou v pachtu Ferdinand Slavík.[8]
Do roku 1849 patřily Račice do myslibořického panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[9] Do roku 1924 byla částí Radkovic obec Pulkov.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 378 | 372 | 448 | 457 | 450 | 481 | 483 | 373 | 405 | 347 | 357 | 341 | 345 | 315 | 305 |
Počet domů | 53 | 63 | 69 | 72 | 78 | 81 | 88 | 106 | 93 | 89 | 92 | 104 | 107 | 108 | 111 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. června 2009.[12]
Do roku 2014 zastával funkci starosty Bohumil Horník, od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Milan Hlouch.
2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (32,21 %) | ČSSD (23,15 %) | KSČM (25,13 %) | ANO (34,05 %) | ANO (35,05 %) |
2. | KSČM (26,44 %) | KSČM (22,63 %) | KDU-ČSL (22,51 %) | KDU-ČSL (20,54 %) | SPOLU (31,44 %) |
3. | KDU-ČSL (24,03 %) | KDU-ČSL (17,89 %) | ČSSD (20,41 %) | KSČM (11,89 %) | SPD (8,76 %) |
účast | 79,69 % (208 z 261) | 72,62 % (191 z 263) | 74,32 % (191 z 257) | 71,71 % (185 z 258) | 75,88 % (195 z 257) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[18] | 4KOALICE (39,65 %) | KSČM (34,48 %) | SNK (8,62 %) | 47,34 % (125 z 264) |
2004[19] | KDU-ČSL (42,39 %) | KSČM (35,86 %) | SNK (9,78 %) | 34,98 % (92 z 263) |
2008[20] | ČSSD (34,48 %) | KDU-ČSL (23,44 %) | KSČM (22,75 %) | 56,98 % (147 z 258) |
2012[21] | KSČM (31,29 %) | ČSSD (24,42 %) | KDU-ČSL (22,13 %) | 51,91 % (136 z 262) |
2016[22] | KDU-ČSL (22,72 %) | ANO 2011 (19,09 %) | KSČM (18,18 %) | 43,53 % (111 z 255) |
2020[23] | ANO (28 %) | KDU-ČSL (26 %) | Piráti (10 %) | 38,11 % (101 z 265) |
2024[24] | ANO (49,51 %) | KDU-ČSL (16,5 %) | SPD+Trikolora+PRO (8,73 %) | 39,62 % (104 z 265) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 70,54 %, tj. 182 ze 258 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (118 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (56 hlasů). Volební účast byla 67,97 %, tj. 174 ze 256 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (92 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 70,16 %, tj. 181 ze 258 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (127 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 75,49 %, tj. 193 ze 257 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (85 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (43 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (29 hlasů). Volební účast byla 76,95 %, tj. 207 ze 269 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (115 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (100 hlasů). Volební účast byla 81,44 %, tj. 215 ze 264 oprávněných voličů.[27]