Radotice | |
---|---|
Centrum Radotic s loukou | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jemnice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°58′48″ s. š., 15°35′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 108 (2024)[1] |
Rozloha | 4,78 km²[2] |
Katastrální území | Radotice |
Nadmořská výška | 424 m n. m. |
PSČ | 675 32 |
Počet domů | 56 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Radotice 1 675 32 Radotice obec.radotice@tiscali.cz |
Starosta | Ing. Michal Tobolka |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Radotice | |
Další údaje | |
Kód obce | 545040 |
Kód části obce | 138606 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radotice (německy Radotitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 108[1] obyvatel. Vesnice se nachází asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Jemnice, protéká jí potok Želetavka a prochází jí silnice mezi Jemnicí a Bačkovicemi.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Bačkovice, Lovčovice, Menhartice, Jemnice, Jiratice a Police.
Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Radotycz, Radaticz, Radoticze, Radostitz, Radotitz či Radostice.[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369 (de Radotycz).[5][6] Roku 1390 byl majitelem vesnice Ondřej z Radotic a v roce 1407 Martin z Radotic, který v roce 1434 zastavil Radotice, Javoří a Sieczenhof Mikulášovi ze Slatiny. Roku 1436 zakoupil půlku Radotic Jan z Lichtenburka a připojil je k hradu Cornštejnu. V roce 1480 však Půta z Lichtenburka prodal tvrz v Radoticích a půlku vesnice Volfgangovi Ownarovi z Radotic, ten pak roku 1489 prodal Radotice Václavovi z Menhartic, který hned roku 1490 prodal Vilémovi z Pernštejna, ten pak prodal roku 1492 radotický statek s tvrzí opět Půtovi z Lichtenburka. Ten však hned roku 1493 vložil statek Václavovi Divůčkovi z Počepic. V roce 1575 byla majitelkou vesnice Mandalena z Mnichu a v roce 1586 byl majitelem Volf Chlumecký z Chlumu. V roce 1629 prodala vesnici Kristýna z Říčan Hynkovi Gryndlovi ze Štyrcenperka. Jeho dcera pak v roce 1667 prodala Radotice majitelům polického panství. Již kolem roku 1629 měla zaniknout tvrz.
V roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové. Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[4]
Roku 1908 byla ve vsi založena Omladina a roku 1924 spolek Domovina. V roce 1936 byla vesnice elektrifikována, Roku 1956 bylo ve vsi založeno JZD, to se roku 1967 sloučilo s JZD v Bačkovicích roku 1975 se spojená družstva sloučily s JZD v Menharticích. V roce 1991 bylo založeno zemědělské družstvo v Bačkovicích, do kterého bylo transformováno původní spojené JZD. V roce 1966 byla ve vsi postavena prodejna a roku 1977 kulturní dům.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 228 | 227 | 274 | 283 | 302 | 302 | 295 | 255 | 248 | 221 | 204 | 173 | 149 | 135 | 98 |
Počet domů | 41 | 42 | 48 | 45 | 45 | 45 | 53 | 64 | 58 | 54 | 52 | 56 | 55 | 56 | 56 |
Do roku 1849 patřily Radotice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1855 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do roku 1938 do okresu Moravské Budějovice, posléze přešly pod okres Waidhofen an der Thaya a po skončení druhé světové války byly opět začleněny do okresu Moravské Budějovice, tam zůstaly do roku 1960, od toho roku jsou součástí okresu Třebíč. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byly začleněny pod Jemnici, osamostatnily se opět k 1. lednu 1993.[4][9][10]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vyletěl, od roku 2010 tuto funkci zastává František Plát.
2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | KSČM (28,08 %) | KSČM (20,98 %) | ČSSD (26,43 %) | ANO (38,35 %) | ANO (42,5 %) |
2. | ČSSD (26,96 %) | ČSSD (19,75 %) | KSČM (21,83 %) | KDU-ČSL (16,43 %) | SPOLU (17,5 %) |
3. | KDU-ČSL (21,34 %) | ODS (16,04 %) | ANO 2011 (17,24 %) | STAN (12,32 %) | SPD (12,5 %) |
účast | 81,65 % (89 z 109) | 68,64 % (81 z 118) | 73,11 % (87 z 119) | 62,18 % (74 z 119) | 77,67 % (80 z 103) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[16] | 4KOALICE (48,38 %) | KSČM (20,96 %) | SV (14,51 %) | 57,14 % (64 z 112) |
2004[17] | KDU-ČSL (44 %) | KSČM (26 %) | ODS (8 %) | 48,57 % (51 z 105) |
2008[18] | ČSSD (37,5 %) | KDU-ČSL (31,25 %) | KSČM (17,18 %) | 56,52 % (65 z 115) |
2012[19] | ČSSD (25,39 %) | STO (22,22 %) | KSČM (15,87 %) | 55,08 % (65 z 118) |
2016[20] | ANO 2011 (23,33 %) | ČSSD (18,33 %) | KDU-ČSL (18,33 %) | 52,14 % (61 z 117) |
2020[21] | ANO (30,23 %) | KDU-ČSL (18,6 %) | ODS+STO (18,6 %) | 42,86 % (45 z 105) |
2024[22] | ANO (46,15 %) | ODS+TOP 09+STO (26,92 %) | KDU-ČSL (15,38 %) | 53 % (53 z 100) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (10 hlasů). Volební účast byla 82,76 %, tj. 96 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 76,72 %, tj. 89 ze 116 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 76,52 %, tj. 88 ze 115 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 78,26 %, tj. 90 ze 115 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (40 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 78,64 %, tj. 81 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (36 hlasů). Volební účast byla 83,50 %, tj. 86 ze 103 oprávněných voličů.[25]