Obec Radošovice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 406[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti 5 km jihovýchodně leží město Vlašim, 14 km západně město Benešov, 31 km severozápadně město Říčany a 33 km jihozápadně město Sedlčany.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
V obci Radošovice (přísl. Lipiny u Radošovic, 468 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kovář, mlýn, pila, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Radošovickou, švadlena, trafika, truhlář.
V letech 1850–1890 k obci patřily i Slověnice.[11]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/113 Vlašim - Radošovice - Divišov - Chocerady.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 2 spoje) a Vlašim-Praha (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
- Cyklistika – Územím obce vede cyklotrasa č. 8175 Vlašim - Hrádek - Ctiboř - Nad Domašínem - Vlašim.
- Pěší turistika – Územím obce vede turistická trasa Ledečko - Divišov - Radošovice - Domašín - Zajíčkov.
- Kostel svatého Víta, jednolodní původně gotická stavba s věží v průčelí. Obdélný presbytář má gotickou křížovou klenbu a gotický portál do sakristie. Loď byla zbarokizována roku 1727, má plochý strop a zařízení z poloviny 18. století. Na severní straně je několik náhrobních kamenů ze 16. a 17. stol
- Socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. stol.[12]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1457. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 518. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ E. Poche a kol., Umělecké památky Čech III. Praha, 1980, str. 208.