Recese (žert)

Žert spočívající v úplném zablokování dveří pomocí telefonních seznamů

Recese, někdy také žert, kanadský žertík či prank, je zlomyslný trik, který na někoho cílí a zpravidla vyvolá v oběti rozpaky, zmatek nebo nepříjemné pocity.[1][2] Osoba, která žerty provádí, se nazývá recesista.[1]

Žerty se liší od podvodů tím, že oběť se o vtipu dozví nebo je do něj zasvěcena, místo aby byla např. přemlouvána k předání peněz nebo jiných cenností. Žerty jsou zpravidla lehké a bez trvalého účinku; jejich cílem je, aby se oběť cítila hloupě, nikoliv poníženě. Většina žertů je tedy laskavým gestem humoru a má za cíl vyvolat smích. Žerty prováděné s krutostí však mohou představovat šikanu, jejímž záměrem je obtěžování nebo vyloučení spíše než posílení sociálních vazeb.[3]

V některých zemích západní kultury se tradičně klade důraz na provádění žertů na Apríla.[4] Žertováním se zabývají také někteří youtubeři, tzv. pranksteři. V tomto kontextu je cílem „nachytat“ skrytou kamerou jiné osoby a pobavit tak příjemce vytvořeného videa.[5] Prostřednictvím těchto youtuberů se slovo prank, které se v angličtině používalo již dříve, dostalo i do češtiny.[6] V roce 2019 YouTube ohlásil omezení nahrávání nebezpečných žertů.[7]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Recese je realizovaný vtip, v kontrastu s čistě slovním nebo psaným.

V kancelářích se často objevují žerty, které mají překvapit spolupracovníky. Příkladem může být pokrytí příslušenství počítače želé, obalení stolu vánočním papírem nebo hliníkovou fólií nebo jeho naplnění balónky.[8] K recesi také běžně dochází během přespávání, kdy teenageři provádějí žerty svým kamarádům, když přicházejí do domu, vstupují do pokoje nebo dokonce když spí.

Americký humorista H. Allen Smith napsal v roce 1953 320stránkovou knihu The Compleat Practical Joker,[9] která obsahuje řadu příkladů žertů. Kniha se stala bestsellerem - nejen ve Spojených státech, ale také v Japonsku.[10] Moira Marshová napsala o žertech celou knihu a zjistila, že v USA se jich dopouštějí častěji muži než ženy.[2]

Pojem recese

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se podle Etymologického slovníku Jiřího Rejzka význam žertování získalo slovo patrně z pozdějšího významu slova recese, který označoval přerušení či přestávku (tedy podobně, jako slovo legrace vzniklo ze slova recreatio).[11] Jindřich Göth v časopise Instinkt však předpokládá, že s novým významem slova přišel student Vladimír Bor poté, co mladík z obchodnické rodiny Quido Vrkoč o komsi pronesl, že je v recesi, což bylo vysvětleno tak, že se ocitl v úzkých, že je zdeptán, pokořen, ba zničen. Skupina stejně naladěných studentů z Borova okruhu si pak začala říkat recesisté, přičemž těmi duševně zdeptanými a zmatenými měly být oběti jejich žertů.[12]

Literární historik Radko Pytlík v roce 2000, s citacemi Vladimíra Boreckého a Almanachu Recesse z roku 1936, ji označuje za způsob uvolnění, daného živelným temperamentem, kus nespoutané legrace, vycházející bezprostředně ze situace, který nikdy není a nemůže být konstruktivní a státotvorný – je výrazem nálady, která se zdá být bezvýchodná a většinou je výplodem studentského temperamentu, inspirovaný nechutí k bezduché stupiditě každodenního plahočení. Mezi charakteristickými znaky jmenuje depatetizaci obřadnosti, zesměšnění falešné mysteriozity a pompéznosti, uvědomělost v nesmyslech, absolutizaci srandy v bezúčelných akcích, které svou šokující výstředností berou ohromené veřejnosti možnost organizovat patřičná protiopatření.[13]

Kromě pojmu recese se pak v češtině objevuje také pojem kanadský žertík. Jedná se však (stejně jako v případě pojmu recese) o specificky český termín, který se v zahraničí nepoužívá.[14]

Studentské žerty

[editovat | editovat zdroj]
Vysoko zavěšená kola jako výsledek studentského žertu ve švédském Lundu.

Studenti vysokých škol jsou dlouhodobě spojováni s žerty.[15] Často se jedná o drobnou kriminalitu, jako jsou krádeže veřejného majetku,[16] nebo o hoaxy.[17][18][19]

Česko

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • Za studentskou recesi jsou v Česku tradičně považovány divadelní začátky Voskovce a Wericha.[20]
  • Sběratele studentské recese a jejího klasika představuje v české literatuře Jaroslav Žák[21]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
Socha vévody z Wellingtonu před Galerií moderního umění v Glasgow, která je známá tím, že jí byl od 80. let 20. století opakovaně nasazován dopravní kužel na hlavu

Jedním z klasických cílů studentských krádeží na západních školách jsou dopravní kužely. Problematika krádeží a zneužívání dopravních kuželů studenty na západě se stala natolik významnou, že mluvčí britské Národní studentské unie byl nucen tvrdit, že „stereotypy o studentech kradoucích dopravní kužely jsou zastaralé“.[22]

Některé univerzity zacházejí tak daleko, že věnují celé stránky legislativy a pouček pro studenty o důsledcích a zákonech týkajících se krádeží dopravních kuželů.[23] Zneužití dopravních kuželů ve Skotsku dokonce vedlo k vážným fyzickým zraněním.[24] V 90. letech 20. století se ve Spojeném království dostal problém krádeží dopravních kuželů tak daleko, že se o něm začalo mluvit v parlamentu.[25]

V roce 2002 vyhlásila policie Fife „amnestii dopravních kuželů“, která umožnila studentům univerzity v St Andrews vrátit ukradené dopravní kužely bez obav z postihu. Policejní mluvčí uvedl, že krádeže dopravních kuželů se staly „téměř týdenním jevem“.[26]

Další známé příklady

[editovat | editovat zdroj]

Česko

[editovat | editovat zdroj]

Média označila v roce 2009 jako recesistu člověka, který plakáty zvoucí na předvolební mítink svévolně přelepil nápisem „zrušeno“, a zmátl tím i členy strany, která mítink pořádala.[27]

Jako recesista byl označen člověk, který v roce 2009 na mítink Jiřího Paroubka přišel se dvěma platy prázdných vajec a dvěma kufry.[28]

V roce 2011 se dívky v převleku za chilské policistky pokusily zatknout Václava Klause za krádež pera.[29]

Neznámý recesista v roce 2009 přes noc přelepil tabule na příjezdech do města Zlín nápisem Gottwaldov.[30][31]

Na základě výzvy na Facebooku jednoho rána roku 2011 někteří lidé cestovali metrem v pyžamech a županech a přitom dokončovali úkony ranní hygieny.[32]

Od roku 2011 se občané Berouna pravidelně scházejí při Čekání na tramvaj, která ve městě nikdy nejezdila.[33]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Jeden z žertů, na který dramatik Charles MacArthur vzpomíná jako na svůj oblíbený, se týká amerického malíře a bohéma Walda Peirce. Když Peirce žil ve 20. letech 20. století v Paříži, "daroval ženě, která byla vrátnou v jeho domě, velmi velkou želvu". Žena si želvu velmi oblíbila a věnovala jí velkou péči. O několik dní později Peirce nahradil původní želvu želvou o něco větší. Takto to pokračovalo ještě nějakou dobu, kdy se do bytu ženy tajně dostávaly stále větší a větší želvy. Domovnice, bez sebe štěstím, ukazovala zázračnou želvu celému okolí. Peirce se pak k jejímu zmatenému rozrušení začal vkrádat a nahrazovat želvu menšími a menšími.[34] Tento žert se stal dějovou linkou románu Roalda Dahla Esio Trot z roku 1990.

Probíhající žert v hale 7 na MIT
Studenti Shimer College tlačí VW Brouk do budovy kampusu

Úspěšné moderní žerty často využívají modernizace nástrojů a technik. V Kanadě mají studenti technických oborů pověst realizátorů každoročních žertů; na Univerzitě Britské Kolumbie obvykle spočívají v tom, že nechají Volkswagen Brouk na nečekaném místě (například zavěšený na Golden Gate Bridge nebo na Lions Gate Bridge).[35][36] V reakci na to ostatní studenti této univerzity často demolují bíločervený betonový obelisk studentů inženýrství.[37] Podobný žert podnikli i studenti inženýrství na univerzitě v Cambridgi v Anglii, kteří umístili automobil Austin Seven na vrchol budovy akademického senátu.[38] Žerty se také mohou přizpůsobovat politickému kontextu své doby.[39] Zvláštní pověst si svými žerty (nazývanými „hacks“) získali studenti Massachusettského technologického institutu (MIT).[40]

Zajdalen se na americkém Západě stal institucionalizovaným žertem, který si venkované (jako třída) dělají z turistů, z nichž většina o tomto desítky let starém mýtu nikdy neslyšela.[41]

Ve filmu Dej si pohov, kámoši (Grumpy Old Men) z roku 1993 si dva sousedé a bývalí přátelé John a Max dělají kruté žerty. Situace se vyostří, když se do ní zaplete nová krásná sousedka, na kterou si oba dělají zálusk.

Ve filmu Dej si pohov, kámoši 2 (Grumpier Old Men) z roku 1995 John a Max zchladili své spory. Později si dělají kruté žerty z krásné a odhodlané italské majitelky, která se snaží z bývalého obchodu s návnadami udělat romantickou restauraci.

Televizní film Windy City Heat z roku 2003 spočívá v promyšleném žertu hlavní hvězdy filmu Perryho Caravalla, který je přesvědčen, že hraje ve falešném akčním filmu Windy City Heat, přičemž natáčení (které je údajně určeno pro přídavky k filmu na DVD) ve skutečnosti dokumentuje dlouhý řetězec vtípků a žertíků prováděných na Caravallův účet.[42]

Ve Spojeném království skupina, která si říká Trollstation, provádí lidem, včetně policistů a státních zaměstnanců, žerty, které nahrávají a umisťují na YouTube. V jednom takovém videu se jeden z aktérů skupiny vydává za palácovou stráž. Někteří z aktérů byli pokutováni nebo obviněni.[43]

V roce 2010 média nazvala recesistou starostu Reykjavíku a předsedu Nejlepší strany Jona Gnarra, když slíbil, že žádný ze svých slibů nemíní splnit, nebo že skrytou korupci nahradí otevřenou.[44]

Klub pražských recesistů

[editovat | editovat zdroj]

Existoval též Klub pražských recesistů,[13] do kterého patřili Vladimír Bor, Pavel Kropáček, Hugo Huška, Rudolf Jaroš, Vladimír Köhler, Gustav Schönbach, Myrtil Frída, pozdější filmoví režiséři Ladislav Rychman a Jiří Krejčík a další.[12] Dne 3. června 1936 vyšel s pomocí pana Fechtnera, majitele rozmnožovny, první Almanach Recesse, který formuloval východiska a cíle recesistů: „Všechno je fór. Sranda musí bejt, poněvadž nic jiného nelze vážně dělat. Celý život nás, mladé lidi, vede do prdele. Bařtipáni i jeremiášové se na nás smějí ze všech koutů, bakuřové vládnou světem. Musíme vytáhnout starou a osvědčenou zbraň proti nim – srandu."[12]

Recesistickým hnutím se inspiroval i Jaroslav Žák ve svých študáckých románech, ale klub recesistů se vůči němu vymezoval s tím, že prý ne zcela pochopil ducha recese, maje ji za něco na způsob kanadských žertíků a študáckého folkloru.[12] Z hnutí recesistů postupně vznikla organizace s pevnými stanovami a čtyřmi hodnostními třídami členství, zvanými pagoda.[12] Roku 1937 vydali román Cesta do Bodele, pod jménem autora Pankrác Perla, přičemž jako překladatel z perštiny do češtiny a naopak byl uveden Dr. Klavír. Kompozici románu Göth přirovnává k filmům Monty Pythonů.[12] Kult Pankráce Perly pak v klubu pokračoval, v Tusarově ulici č. 29 členové umístili pamětní desku s textem „V tomto domě nežil ani nezemřel Pankrác Perla, zakladatel Recesse. Stále sněží!“.[12]

Za protektorátu recesisté například zareagovali na výzvu ministra Emanuela Moravce k iniciativní pomoci Říši a v dopise podepsaném Spolek přátel Říše KOLABORA navrhovali úsporná opatření jako zrušení pobočných ptačích budek nebo redukci počtu fotbalistů v jednom mužstvu na sedm.[12] Druhý Almanach Recesse v roce 1940 cenzura zabavila a vyšel až po válce.[12] Klub objevil amatérského fiktivního poetu Pepu Pánka a publikoval jeho básně.[12]

Za pokračovatele recesistického hnutí Göth považuje například Křížovnickou školu čistého humoru bez vtipu, fenomén Járy Cimrmana a happeningy Milana Knížáka a dalších.[12]

Zahraničními představiteli podobného ražení jsou podle něj třeba William Horace de Vere Cole, který se se svými přáteli vydával za zanzibarskou či habešskou delegaci a nechal se oficiálně vítat, či bratři Marxové, jejichž filmy si oblíbili i zakládající členové pražského klubu.[12]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Practical joke na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Practical joke [online]. Dictionary.com [cit. 2012-05-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Marsh, Moira. 2015. Practically Joking. Logan: Utah State University Press. ISBN 978-0-87421-983-8
  3. ↑ KÁDÁR, Dániel Z. Relational Rituals and Communication: Ritual Interaction in Groups. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-0230393059. S. 156. 
  4. ↑ Japes of the great (book review of April is the cruellest month: The history and meaning of All Fools' Day). The Economist. April 2, 1988. Dostupné online [cit. 2011-04-18]. 
  5. ↑ HUBEŇÁKOVÁ, Zuzana. Až já budu velká, bude ze mě youtuberka. Magazín DNES. 2020, čís. 13, s. 10–15. 
  6. ↑ Google Trends. Google Trends [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-26. 
  7. ↑ KLUSKA, Vladislav. YouTube zakáže nebezpečné pranky a bláznivé výzvy. Živé.cz [online]. 2019-01-16 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Funny Office Pranks [online]. Weirdomatic.com [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ SMITH, Harry Allen. The Compleat Practical Joker. [s.l.]: [s.n.], 1953. Dostupné online. ISBN 0-688-03705-4. 
  10. ↑ The Publishers Weekly. Publishers Weekly. 1976, s. 2:24. Dostupné online. 
  11. ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001, heslo recese, str. 530
  12. ↑ a b c d e f g h i j k l Jindřich Göth: Historie uctívačů nesmyslu Archivováno 6. 7. 2010 na Wayback Machine., Instinkt č. 13/2010, 1. 4. 2010
  13. ↑ a b Radko Pytlík: Fenomenologie humoru, Emporius, 2000. Kapitola Recese Archivováno 11. 1. 2012 na Wayback Machine.
  14. ↑ Proč muži milují kanadské žertíky - E15.cz. zeny.e15.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-26. 
  15. ↑ Seeley G. Mudd Manuscript Library : FAQ Student pranks
  16. ↑ BIDMEAD, Claire. Nightmare on student street [online]. 2001 [cit. 2010-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne May 31, 2006. 
  17. ↑ SALTZMAN, Jonathan. Student's tall tale revealed. The Boston Globe. December 24, 2005. Dostupné online [cit. 23 November 2010]. 
  18. ↑ Nightwork: A History of Hacks and Pranks at MIT by T.F. Peterson (Paperback - 1 April 2003)
  19. ↑ If at All Possible, Involve a Cow: The Book of College Pranks by Neil Steinberg (Paperback - 1992)
  20. ↑ Např. LEDERER, Jiří. Když se řekne Werich. Praha: Orbis, 1990. Dostupné online. S. 99. Dostupné online po registraci. 
  21. ↑ ŽÁK, Jaroslav. Cesta do hlubin študákovy duše. Praha: Česká expedice, 1990. Dostupné online. ISBN 80-85281-05-8. Kapitola Recese, s. 30–36. Dostupné online po registraci. 
  22. ↑ Rowdy students 'must be tackled'. BBC Online. 24 January 2006. Dostupné online [cit. 23 November 2010]. 
  23. ↑ Worcester Students Union – The Home for Worcester University Students [online]. [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 5, 2007. 
  24. ↑ Falling road cone injures student. BBC Online. 19 November 2006. Dostupné online [cit. 23 November 2010]. 
  25. ↑ House of Commons Hansard Written Answers for 11 Dec 1996 (pt 15)
  26. ↑ Students urged to cone clean. BBC Online. 23 May 2002. Dostupné online [cit. 23 November 2010]. 
  27. ↑ Neznámý recesista "zrušil" Paroubkovi mítink, Novinky.cz, 15. 9. 2009
  28. ↑ Recesista podal dvě trestní oznámení na muže chránící Paroubka, iDnes.cz, 27. 5. 2009, abr, iDnes.cz, ČTK
  29. ↑ Recesistky se pokusily zatknout Klause za krádež "chilského" pera, České noviny, 21. 4. 2011
  30. ↑ Ze Zlína se stal přes noc Gottwaldov. „Vtipálkovi“ hrozí statisícová pokuta. iDNES.cz [online]. 2009-08-21 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ Silniční značku Zlín někdo přelepil nápisem Gottwaldov. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-08-21 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ Obrazem: Metro zaplnili recesisté v pyžamech, Deník.cz, 9. 4. 2011
  33. ↑ PAŘÍZEK, Patrik. Čekání na tramvaj [online]. Beroun: 2015-04-11 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ Fun Fare: a Treasury of Reader's Digest Wit and Humor. [s.l.]: [s.n.], 1949. Dostupné online. S. 36. 
  35. ↑ Curiel, Jonathan. "Beetle Overboard! / VW hung off GG Bridge in prank", San Francisco Chronicle, February 5, 2001, accessed March 9, 2011
  36. ↑ The Golden Gate prank by UBC engineering students may have been the best ever - Macleans.ca [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  37. ↑ 99 things to do at UBC – Painting the two Cairns [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ From Hermes to bonsai kittens. What makes a jape great?, from The Economist, December 20, 2005. Discusses the origins and evolution of pranks.
  39. ↑ Priceless pranks, from The Economist, February 21, 2006. Lists famous and successful pranks throughout history.
  40. ↑ Kravets, David. "April 1, 1998: Disney to Buy MIT for $6.9 Billion" Wired, March 31, 2010, accessed March 10, 2011.
  41. ↑ DEUTSCH, James. Encyclopedia of Deception. Redakce Levine Timothy R.. [s.l.]: [s.n.], 2014. Dostupné online. ISBN 978-1483306896. Kapitola Jackalope, s. 555. 
  42. ↑ HYDEN, Steven. The Greatest Trick Comedy Ever Pulled. Grantland. 2013-11-12. Dostupné online [cit. 2015-01-23]. 
  43. ↑ Jail sentence for YouTube pranksters. BBC News. 2016-05-16. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. (anglicky) 
  44. ↑ Adam Černý: Reykjavíku vládne recesista a komik, iHNed.cz, 27. 6. 2010

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]