Relaps (etymologicky doslova „znovuvzplanutí“) nastává tehdy, když je člověk znovu zasažen stavem, který jej již v minulosti zasáhl. Může se jednat o medicínský či o psychologický stav, jako je například deprese, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, bipolární afektivní porucha, roztroušená skleróza, rakovina či návyk na drogy. Z medicínského hlediska se může jednat o konec remise, návrat příznaků nemoci či zhoršení stavu. Během rekonvalescence může nemoc znovu propuknout.[1]
Podle jedné studie došlo podle odhadů k 37% lidí k relapsu do 3 měsíců od vstupu na rehabilitaci. Míra relapsu z užívání návykových látek se pohybuje od 40% do 60%.[2]
Při léčbě závislosti je třeba rozlišit dva termíny, a to laps a relaps. Jednorázové přerušení abstinence či porušení zásad kontrolované konzumace se definuje jako laps. Relaps je řetězec lapsů, který vede k návratu k původním patologickým vzorcům konzumačního chování. Míra závažnosti závislostního problému se v případě relapsu často zvyšuje.
Moderní adiktologie s výskytem lapsů i relapsů při léčbě závislosti počítá. Laps je třeba zpracovat, pochopit a definovat jeho vnější i vnitřní spouštěče. Tehdy může dokonce znamenat určitý posun v léčbě závislého pacienta.
Mezi nejčastější zásady prevence relapsu patří: dodržování režimových opatření a vyhýbání se rizikové společnosti a prostředí, zdravá koncepce dne, prevence nadbytečného stresu a relaxace. Zvažte následující návrhy na prevenci relapsů:[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Relapse na anglické Wikipedii.